Žalobkyně se podanou žalobou, ve znění doplnění žaloby, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 149 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění. Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 2. 4. 2024 do 14. 9. 2024 a ode dne 15. 9. 2024 do 24. 12. 2024 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost uložena ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Vozidlo tak nebylo pojištěno celkem 267 dní (166 dní + 101 dní) a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek, přičemž dle zákona byl tento příspěvek vypočten jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost žalovaného a výše denní sazby ve výši 47 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku s tím, že splatnost příspěvku nastala dne 14. 1. 2025 a 15. 4. 2025. Jelikož žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil, žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit dlužnou částku v celkové výši 13 149 Kč, která se skládá ze základu příspěvku ve výši 7 802 Kč (47 Kč za den x 166 dní) a ve výši 4 747 Kč (47 Kč za den x 101 dní) a dále z poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 600 Kč, tj. 2 x 300 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů dále uvedených a údajů z registru vozidel poskytnutých k dotazu soudu Městským úřadem , adresa, , soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Žalobkyně je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Ze zjištěných údajů o vozidle vyplývá, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , byl v období od 2. 4. 2024 do 14. 9. 2024 a od 15. 9. 2024 do 24. 12. 2024 evidován na žalovaného jako vlastníka a provozovatele, přičemž ve spise vozidla není záznam o tom, že by uvedené vozidlo bylo v období od 2. 4. 2024 do 14. 9. 2024 a od 15. 9. 2024 do 24. 12. 2024 vyřazeno z provozu, zaniklé nebo vyvezené do jiného státu. Žalovaný, coby provozovatel vozidla, však neměl ode dne 2. 4. 2024 do 14. 9. 2024 a ode dne 15. 9. 2024 do 24. 12. 2024 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti (viz informace z Registru silničních vozidel, potvrzení Městského úřadu , adresa, , odbor technický a dopravní, ze dne 30. 6. 2026). Vozidlo tak nebylo pojištěno celkem 267 dní (166 dní + 101 dní) a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterými se provádí zákon, tedy částka ve výši 47 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy celkem 267 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku v celkové výši 12 549 Kč tj. (47 Kč x 267 dní). Žalobkyně v souladu s ustanovením § 47 zákona č. 30/2024 Sb. zaslala žalovanému v každém jednotlivém případě výzvu k úhradě příspěvku do 60 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 1. 2025 a ze dne 31. 10. 2024 včetně kopie poštovního podacího archu). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvy nereagoval, byl žalobkyní opakovaně vyzván upomínkou ze dne 23. 4. 2025 a ze dne 21. 1. 2025 k úhradě dlužné částky nejpozději do 3. 5. 2025 a 31. 1. 2025 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 4. 2025 a ze dne 21. 1. 2025). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 7. 3. 2025 a ze dne 30. 10. 2025 (viz Předžalobní upomínka ze dne 7. 3. 2025 a ze dne 30. 10. 2025 včetně kopie poštovního podacího lístku). Žalovaná částka ve výši 13 149 Kč je tvořena základem příspěvku ve výši 12 549 Kč (7 802 Kč + 4 747 Kč) a ze dvou poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. a ustanovení § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. částku ve výši 300 Kč, tj. celkem 600 Kč.6. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.7. Podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 45 odst. 2, 3 a 4 pak platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. To neplatí, je-li vozidlo vyňato z pojištění podle § 7.8. Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč. Dle ustanovení § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.9. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovanému vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni, jakožto příjemkyní příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť za období od 2. 4. 2024 do 14. 9. 2024 a od 15. 9. 2024 do 24. 12. 2024 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti a jeho osobní automobil nebyl pojištěn po dobu celkem 267 dní. Dlužná částka ve výši 13 149 Kč je tak tvořena základem příspěvku ve výši 12 549 Kč (7 802 Kč + 4 747 Kč) a dále poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč, tedy 600 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po splatnosti až do zaplacení, tzn. z částky 7 802 Kč od 15. 1. 2025 a z částky 4 747 Kč od 16. 4. 2025 až do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 2 615 Kč, která je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).