3 C 10/2026-25 – Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 13. 10. 2025 domáhala zaplacení částky 47 540 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 26. 6. 2023 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl žalovaný splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 24 540 Kč v týdenních splátkách po 909 Kč. Uvedla, že před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když provedla kontrolu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolu rodného čísla dálkovým systémem společnosti , právnická osoba, , kontrolu náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, telefonickou kontrolu zaměstnavatele žalovaného, kontrolu a platební historií žalovaného u ní a vyhodnotila aktuální finanční situaci žalovaného dle jeho čestného prohlášení a na základě odborných vědomostí z “terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti. Dále uvedla, že jí žalovaný uhradil celkem částku 7 000 Kč. Poukázala na to, že žalovaný splácel nepravidelně a nesplatil celou dlužnou částku, proto se domáhá rovněž zákonného úroku z prodlení, který požaduje zaplatit od uplynutí lhůty ke splacení celého úvěru, tedy od 20. 8. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě a žalovaný se na výzvu nevyjádřil, soud proto věc rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně podepsala s žalovaným dne 26. 6. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit celkem částku ve výši 54 540 Kč v 60 týdenních splátkách po 909 Kč. Částka 54 540 Kč sestává z jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy převzal, úroku ve výši 5 940 Kč, z poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 9 000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 600 Kč. V předmětné smlouvě je dále uvedeno, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka.6. Z evidenční karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, nevlastní žádnou nemovitost ani vozidlo, a v minulosti čerpal u žalobkyně úvěr. Dále uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek u zaměstnavatele , právnická osoba, . jako řidič s čistým příjmem 46 890 Kč měsíčně. Na straně výdajů žalovaný uvedl částku 9 461 Kč na bydlení, 10 570 Kč jako životní minimum a částku 2 626 Kč jako nebankovní závazky. Disponibilní zůstatek žalovaného měl činit 24 233 Kč.7. Z evidenční karty klienta ze dne 27. 2. 2023 části údajů o zaměstnání vyplývá, že žalovaný měl příjmem 46 330 Kč měsíčně. Na straně výdajů žalovaný uvedl částku 9 461 Kč na bydlení, 10 570 Kč jako životní minimum a částku 5 252 Kč jako nebankovní závazky. Disponibilní zůstatek žalovaného měl činit 21 047 Kč; a z evidenční karty klienta ze dne 17. 4. 2023 části údajů o zaměstnání vyplývá, že žalovaný měl příjmem 46 520 Kč měsíčně. Na straně výdajů žalovaný uvedl částku 9 461 Kč na bydlení, 10 570 Kč jako životní minimum a částku 5 252 Kč jako nebankovní závazky. Disponibilní zůstatek žalovaného měl činit 21 237 Kč.8. Z výplatních pásek za měsíc prosinec 2022 a leden 2023 má soud za prokázané, že žalovaného mzda v tomto období činila 42 249 Kč včetně stravného ve výši 2 528 Kč a 50 411 Kč včetně stravného ve výši 3 560 Kč.9. Z platební bilance vedené žalobkyní k úvěrové smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku 7 000 Kč.10. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 2. 2025 ve spojení s podacím archem z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky před podáním žaloby.11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr: žalovaný uzavřel dne 26. 6. 2023 se žalobkyní úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 24 540 Kč, tedy celkem částku 54 540 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 909 Kč. Při uzavření smlouvy se žalovaným s ním byla vyplněna Evidenční karta klienta. Žalovaný nesplácel dluh řádně a včas, na dluh uhradil pouze částku 7 000 Kč. Na zaslanou předžalobní upomínku ze dne 18. 2. 2025 nijak nereagoval.12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.17. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti“.18. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 78 ZSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.20. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním