12 C 128/2020-43 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3.050 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], úvěr ve výši 5.000 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). 3. Zásilky soudu si žalovaný v místě trvalého pobytu nepřevzal. Soud se při úvahách, zda žalovanému v této věci ustanovit opatrovníka pro řízení opíral nejen o platnou právní úpravu (ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu), aktuální judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1670/2015 ze dne 27. 1. 2016, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ze dne 30. 5. 2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3176/2016 ze dne 1. 8. 2016) ale vzal v úvahu i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1308/2010 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011, z něhož cituje následující:„ …konečně si Ústavní soud nemůže odpustit vyjádření údivu nad přístupem vedlejších účastníků, kteří se mohli dovolávat principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a výší náhrady nákladů, jak popsáno v bodu 31, avšak jen a výhradně ku své škodě neaktualizovali údaje o svém trvalém pobytu, anebo nevyužili možnosti dané jim ustanovením § 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a na písemnou žádost si nenechali v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou jim mají být doručovány písemnosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů.“ 4. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzván, nechť se vyjádří ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil. 5. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť ke dni [datum] byla část závodu původního věřitele, společnosti [právnická osoba], převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO]. Následně smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. 6. Proti tomuto rozsudku není ze zákona odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu), proto obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu. 7. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [rok], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 5.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem v sazbě 25,85 % ročně, poplatkem za sjednání úvěru v částce 200 Kč, poplatkem za správu úvěru 1.100 Kč a inkasním poplatkem v částce 950 Kč. Celkově se žalovaný zavázal vrátit 8.650 Kč, tedy jistinu 5.000 Kč a náklady úvěru 3.650 Kč, a to ve 13 splátkách po 650 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 5. 6. 2018. Částka kapitalizovaného smluvního úroku tak činí 1.400 Kč (tato částka není výslovně ve smlouvě uvedena, lze ji zjistit až výpočtem). Žalovaný při uzavření smlouvy uhradil v hotovosti poplatek za sjednání úvěru 200 Kč a dále na splátkách 5.400 Kč, platby byly započteny v souladu s bodem III.3 smlouvy nejprve na příslušenství pohledávky a poplatky. Další splátky žalovaný neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem 26. 2. 2020, kterou byl vyzván k okamžité úhradě. 8. Žalobkyně uváděla v žalobě, že pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem. Žalovaná musela předložit kopii občanského průkazu a další platné doklady (např. řidičský průkaz, pas) a další dokumenty, jako např. výpis z účtu na jméno žalovaného za poslední 3 měsíce, pracovní smlouvu či potvrzení o výši příjmu. Žalobkyně neuvedla žádné konkrétní údaje týkající se právě žalovaného. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitel před poskytováním úvěru při své úvaze vycházel ze zásad prověřování podle vnitřních kritérií poskytovatele zápůjčky, a to maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele, žádná exekuční řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, uvedení příjmů a výdajů, provedení lustrací v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Při posuzování úvěruschopnosti byl žalovaný povinen vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěru. Na základě těchto postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného. 9. Z listin doložených žalobkyní (žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum], credit scoring ze dne [datum], finanční analýza ze dne [datum], čestné prohlášení žalovaného o doložení listin, kopie občanského průkazu, dohoda o způsobu náhrady škody způsobené zaměstnancem, písemný pokyn k přidělení k výkonu práce na dobu od 31. 8. 2016 do 31. 8. 2017, mzdový výměr, dohoda o srážkách ze mzdy, výplatní lístky za měsíce leden, únor a březen roku 2017, rodný list žalovaného, platební kalendář společnosti [anonymizováno] [právnická osoba]) má soud za prokázáno, že v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný uváděl příjem ze zaměstnání ve výši 22.537 Kč, přičemž k prokázání svého tvrzení doložil výplatní lístky a dohody uzavřené se zaměstnavatelem. Výdaje na stravu uvedl ve výši 3.381 Kč měsíčně, platby za elektřinu ve výši 2.000 Kč, což bylo doloženo platebním kalendářem, ostatní výdaje byly uvedeny v částce 3.000 Kč. V doložené finanční analýze jsou uváděny další minimální měsíční výdaje žadatele v částce 3.500 Kč, rezervu na neočekávané výdaje 1.000 Kč, volné prostředky pak byly vypočteny v částce 13.156 Kč (22.537 - 8.381 - 4500). Ze systému ISAS zdejšího soudu bylo zjištěno, že ke dni uzavření smlouvy nebylo ve věci žalovaného vedeno žádné nalézací či exekuční řízení. 10. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen v