18 C 184/2021-25 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 8. 4. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 4. 2018 do zaplacení s tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 od společnosti [právnická osoba], která uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru na částku 7.000 Kč se splatností do 21. 2. 2018. Předmětem žaloby byla toliko jistina úvěru ve výši 7.000 Kč, které byla převedena na bankovní účet žalovaného. Žalovaný byl před poskytnutím úvěru lustrován z veřejně dostupných databází, přičemž výsledky nezakládaly pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný však nezaplatil úvěr v termínu splatnosti, a to ani přes upomínku ze dne 2. 2. 2021. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 16. 9. 2021 doplnila, že smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, kdy žalovaný nejprve vyplnil formulář na webových stránkách původního věřitele, následně mu byl zaslán autorizační kód, který vložil do klientské zóny. Označení smlouvy bylo [anonymizováno], interní označení pak [číslo], variabilní symbol platby původního věřitele: [číslo]. 5. Soud nařídil jednání na den 24. 9. 2021, přičemž žalobkyně se z něj prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z dokladu o vyplacení úvěru, z formuláře s informacemi o úvěru, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: [právnická osoba] jako zapůjčitel a žalovaný jako klient uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byla zápůjčka ve výši 7.000 Kč (ID: [anonymizováno]), poskytnuta dne [datum] a splatná v trvání 58 dnů při nulové úrokové sazbě. Poplatek za poskytnutí zápůjčky sjednán nebyl, stejně jako nebyl sjednán úrok. Částka 7.000 Kč byla zaslána na účet žalovaného dne 21. 2. 2018, přičemž toho lze identifikovat rodným číslem, jenž je variabilním symbolem a dále je uvedena poznámka půjčka: [číslo]. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v příloze 1 smlouvy. Dle přílohy č. 1, zde byla uvedena pohledávka za žalovaným, identifikovaná variabilním symbolem [číslo], jménem, příjmením žalovaného, jeho rodným číslem a dlužnou částkou, jenž v případě žalovaného činila 15.107,39 Kč. Dopisem ze dne 2. 2. 2021 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky ze strany původního věřitele, kdy pohledávka byla identifikována datem uzavření dne 21. 2. 2018, číslem smlouvy [číslo] a měla být uhrazena na účet s uvedením variabilního symbolu: [číslo] a současně předžalobní upomínkou ze stejného dne, odeslanou téhož dne, s uvedením stejných identifikačních údajů smlouvy, byl také vyzván novým věřitelem k zaplacení dlužné částky do tří dnů s upozorněním na soudní řešení. Upomínka byla odeslána téhož dne na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. 7. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle ustanovení § 2392 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vyplynulo, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, tato pohledávka byla řádně identifikována a o postoupení pohledávky byl žalovaný informován. Soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 13. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému částku 7.000 Kč a ten se jí zavázal vrátit bez příslušenství ve lhůtě 58 dnů, tedy do 21. 4. 2018. 14. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dávající úvěrujícímu povinnost zkoumat schopnost klienta úvěr splácet. Žalobkyně toliko tvrdila splnění této povinnosti, důkazy však neoznačila, ani nedoložila, a možnosti být v tomto směru poučena se zbavila neúčastí na jednání. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně v tomto smyslu neunesla břemeno důkazní a smlouvu tak vyhodnotil jako neplatnou ve smyslu ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný je tak povinen zaplatit pouze jistinu úvěru, když však žalovaná ani ničeho jiného nepožaduje. Žalovaný totiž své základní povinnosti vrátit zápůjčku nedostál, když nezaplatil ničeho. Soud má proplácení zápůjčky za prokázané výpisem z účtu, v němž je tato částka identifikována právě rodným číslem žalovaného. Je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a 1970 občanského zákoníku dnem následujícím po splatnosti zápůjčky a od tohoto dne je povinen hradit zákonný úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který v okamžiku prodlení činil 8,5 % ročně. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. O náhradě nákladů rozhodoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. 16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.