18 C 307/2019 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 5. 12. 2019 se žalobkyně domáhala po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky 116.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20.000 Kč za období od 22. 7. 2017 do 5. 12. 2019 ve výši 3.824,30 Kč, z částky 40.000 Kč za období od 15. 8. 2017 do 5. 12. 2019 ve výši 7.436,88 Kč, z částky 40.000 Kč za dobu od 21. 10. 2017 do 5. 12. 2019 ve výši 6.845,81 Kč a z částky 16.500 Kč za období od 1. 11. 2017 do 5. 12. 2019 ve výši 2.784,87 Kč spolu s běžícím zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 116.500 Kč od 6. 12. 2019 do zaplacení s tím, že žalobkyně žalobu původně zdůvodnila tím, že na základě usnesení policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zaměstnanec žalované 1) [příjmení] [příjmení] převedl na svůj účet finanční prostředky z účtu žalobkyně a celkem tak ve svůj prospěch užil 140.000 Kč, čímž způsobil žalobkyni škodu v této výši a z této škody nahradil dosud 23.500 Kč, tedy zbývá zaplatit 116.500 Kč s příslušenstvím. Zaměstnanec žalované č. 1) [příjmení] [příjmení] takto postupoval po dohodě s žalovanou a její dcerou [jméno] [celé jméno žalobkyně], která jej navštěvovala na přepážce pošty a od této v hotovosti přebíral finanční prostředky za účelem jejich vkladu na matčin osobní účet č. [bankovní účet], případně za účelem výběru finančních částek, kdy v rámci osobního kontaktu předložil [jméno] [celé jméno žalobkyně] k podpisu hromadný lístek k úhradě, sloužící k provedení odchozí transakce z účtu a takto provedl dne 27. 7. 2017 výběr z účtu žalobkyně v částce 20.000 Kč, dne 14. 8. 2017 v částce 40.000 Kč a dne 20. 10. 2017 v částce 40.000 Kč, které si převedl na svůj účet a výběr se následně snažil zamaskovat uzavřením smlouvy o penzijním spoření na jméno žalobkyně s vkladem 100.000 Kč, přičemž penzijní spoření oficiálně nezaložil a nezavedl do systému a dále za účelem vkladu na účet penzijního spoření, o kterém věděl, že jej nezaložil, převzal z rukou [jméno] [celé jméno žalobkyně] v říjnu 2017 další finanční hotovost ve výši 40.000 Kč. Odpovědnost žalované č. 1) žalobkyně dovozovala ze skutečnosti, že se jedná o jejího zaměstnance. Přes upomínky ani jedna z žalovaných nezaplatila ničeho. 2. Žalovaná č. 1) k žalobě uvedla, že nevystupovala jako poškozený v trestním řízení a nemá tak podstatné informace k této věci. V době podání vyjádření nebyl najisto postaven průběh realizace transakce mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní a nebylo tak možné vyhodnotit případnou odpovědnost žalované č. 1). Z usnesení o zahájení trestního oznámení však vyplynulo, že žalobkyně žádosti o převody schválila podpisem svým, případně dcery a v případě vložení částky 40.000 Kč musela obdržet doklad o vložení na konkrétní účet. Pokud by převody nebo vklad byly provedeny v rozporu s pokynem oprávněné osoby, mohly být tyto transakce v přiměřené lhůtě reklamovány a tím se mohlo předcházet dalším škodám. Protože nebyl prokázán průběh transakcí, navrhla žalovaná č. 1) zamítnutí žaloby. 3. Žalovaná č. 2) k žalobě uvedla, že žaloba je vůči ní nedůvodná a měla by být zamítnuta. Žalovaná č. 2) nesouhlasila s názorem žalobkyně. Žalovaná č. 2) zjistila, že veškeré transakce žalobkyně byly provedeny platným disponentem s účtem žalobkyně, tudíž byly zcela autorizované touto disponentkou zmocněnou žalobkyní a nejedná se tedy o neautorizované transakce. Žalovaná č. 2) taktéž nebyla účastníkem trestního řízení v procesním postavení poškozené. V této fázi řízení se žalovaná č. 2) nebyla schopna vyjádřit k žalobě, neboť neměla podklady vyplývající právě z trestního spisu. Poznamenala však, že v případě jakýchkoliv nesrovnalostí mohla žalobkyně tyto zjistit a mohla postupovat v souladu s reklamačním řádem, což však neučinila. 4. V podání ze dne 28. 6. 2020 žalobkyně upřesnila, že obě žalované vychází z nesprávného právního názoru, že peněžní prostředky na účtech fyzických osob jsou ve vlastnictví těchto osob. V této souvislosti proto žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, které uvádí, že prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem, na základě smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu, nejsou ve vlastnictví majitele účtu, nýbrž ve vlastnictví peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu spočívá v tom, aby byly v souladu s jeho příkazem peněžní prostředky z účtu vyplaceny, což proto představuje pouhou pohledávku vůči peněžnímu ústavu. Žalobkyně v této souvislosti citovala několik rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, z nichž dovodila, že zmocnění se prostředků evidovaných na účtech klientů převodem na účet pachatele a následným výběrem poškozuje výhradně peněžní prostředky ve vlastnictví peněžního ústavu. K údajné autorizaci pak žalobkyně uvedla, že s ohledem na charakter trestné činnosti páchané [jméno] [příjmení], který poškodil minimálně 15 lidí, se nemůže jednat o pochybení na straně podvedených, kteří měli poskytnout přístupové údaje ke svým účtům třetí osobě a dali souhlas k převodu na účet, který neznali, a tudíž nebyli dostatečně obezřetní. Žalobkyně je osobou, která měla v době spáchání trestné činnosti 67 let a [příjmení] [příjmení] si ji pro realizaci svých podvodů pečlivě vybíral, ostatně jako i ostatní poškozené. Žalobkyně má střední odborné vzdělání bez maturity, práci vykonávala pouze rok, pro nemohoucnost a nesoběstačnost jí byl přiznán příspěvek na péči a stará se o ni dcera, která je vyučena prodavačkou bez maturity. Majitelé účtu právě z důvodu finanční negramotnosti a žádné orientace v bankovnictví se obraceli na osobu, která jim byla doporučena a tím byl právě [příjmení] [příjmení] jako„ největší odborník“ na finanční transakce, ačkoliv pro takové doporučení nebyl žádný důvod. Žalobkyně však upozornila, že při převodech na účet [jméno] [příjmení] jednala ve všech případech výhradně podle jeho pokynů a ten při svém jednání zastupoval žalované a lze proto říci, že žalobkyně postupovala dle pokynů žalovaných. [anonymizováno] ani [anonymizováno] nesdělovali klientům pravdivé údaje, naopak jim bylo pracovníkem panem [příjmení] lživě tvrzeno, že peníze jsou převáděny na jiný jejich účet. V řadě případů byly založeny nové účty, fiktivní účty apod. Obecně při jednání s cizí osobou by si klienti – poškození ověřovali poskytnutá tvrzení, ale nebyl důvod tomu činit v případě tvrzení samotným bankéřem. Nejedná se proto o neopatrnost poškozených, ale o sofistikovaný postup zaměstnance pošty a zástupce banky. Poškození k němu přistupovali s důvěrou jako k profesionálnímu pracovníkovi. Autorizaci tvrzenou žalovanými je nutno považovat za neplatnou ve smyslu ustanovení § 583 občanského zákoníku, dle kterého jedná-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je jeho právní jednání neplatné. Majitelé účtu jednali v omylu o rozhodujících okolnostech, kdo je vlastník účtu, na který peníze směřují a jak budou použity, tedy že budou spotřebovány k osobnímu prospěchu a užitku [jméno] [příjmení]. Omyl byl vyvolán žalovanými a neplatnost tvrzené autorizace je proto zcela evidentní. Za jednání [jméno] [příjmení] a žalované č. 1) odpovídá též žalovaná č. 2) postupem podle § 2914 občanského zákoníku. Dle žalobkyně nemůže obstát tvrzení banky, že si spolupracující společnost odpovědně vybrali. 5. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 30. 6. 2020, č. j. 18 C 307/2019-55, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 5. 10. 2020, č. j. 18 C 307/2019-62, bylo s ohledem na ukončení trestního řízení rozhodnuto o pokračování v tomto řízení. 6. Podáním ze dne 19. 11. 2020 žalobkyně sdělila, že následně zjistila, že jak zaměstnankyně ČSOB, tak i nadřízená [jméno] [příjmení] u žalované č. 1) trestnou činnost odsouzeného po určitou dobu zatajovaly, přesněji řečeno zatajovaly podezřelé okolnosti nasvědčující tomu, že se zřejmě jedná o trestnou činnost zaměstnance pošty. Žalobkyně proto upozornila na machinace vyplývající z trestního spisu. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na postup při jednání s [jméno] [příjmení], který se jeví být nestandartní. S ohledem na datum poskytnutí prvotních informací [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a [anonymizováno] je jasné, že poškození žalobkyně by žalované zabránily, kdyby jejich pracovnice pracovaly řádně. Žalobkyně tak upozornila na podivné převody mezi účtem paní [příjmení] a účtem [jméno] [příjmení]. 7. Soud nařídil jednání na den 9. 12. 2020, kterého se nezúčastnila pouze žalobkyně, ale toliko její zástupce a úvodem tohoto jednání žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 1.000 Kč včetně příslušenství včetně zákonného úroku z prodlení z částky 1.000 Kč od 19. 11. 2019 do zaplacení, o čemž bylo bezprostředně rozhodnuto tak, že řízení bylo co do částky 1.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.000 Kč od 19. 11. 2019 do zaplacení částečně zastaveno. 8. U jednání žalovaná č. 1) odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2777/2004 a sp. zn. 25 Cdo 4330/2014, ze kterých vyplývá,