12 C 35/2022-20 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3.560 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo žalované vzniknout tím, že jí právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč dle smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná nesplnila závazek peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané poplatky. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Rozporovala však závazek u [právnická osoba] [anonymizováno]. Zjevně se tedy nevyjadřovala k projednávané věci. K jednání soudu se žalovaná nedostavila. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání soudu, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, když pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum] (shodná tvrzení účastníků, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně části seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání) 5. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (odvolání není přípustné dle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu). 6. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru – půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč, které převzala v hotovosti při podpisu Smlouvy. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutím zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4.648 Kč. Celkovou částku 11.648 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po 224 Kč Poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná nehradila závazek řádně, uhradila pouze 3.440. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky za žalovanou částku 8.208 Kč. Žalobkyně nárokuje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, tedy zaplacení dlužné jistiny ve výši 3.560 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 7.000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku ve výši 3.440 Kč, a dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.896,09 Kč (zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny od 9. 6. 2007 do 18. 12. 2020), a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaná pohledávku neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. 7. Dle ustanovení § 451 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 8. Dle ustanovení § 458 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. 9. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce podle § 657 a následujících občanského zákoníku (1964). Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Právní předchůdce žalobkyně poskytl peněžní prostředky v částce 7.000 Kč žalované, která se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky stanovené smlouvou. Žalovaná v průběhu trvání závazkového vztahu uhradila 3.440 Kč. Žalobkyně se v projednávané věci nedomáhala plnění z uzavřené smlouvy, ale vydání bezdůvodného obohacení, soud proto nezkoumal okolnosti a řádnost jejího uzavření, v souladu s ustanovením § 451 občanského zákoníku však vycházel z předpokladu, že žalované bylo poskytnuto plnění z právního důvodu, který odpadl. Výše poskytnuté jistiny činila 7.000 Kč, žalovaná uhradila 3.440 Kč, žalobkyně nárokovala zaplacení částky 3.560 Kč. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na tuto částku je oprávněný a proto zavázal žalovanou k jeho úhradě ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 10. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení odpovídá právní úpravě platné ke dni vzniku prodlení, Nárok na úrok z prodlení odpovídá právní úpravě platné ke dni vzniku prodlení, tedy ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v návaznosti na původní datum splatnosti závazku, které bylo žalované známo, v zákonné výši a ode dne následujícího po dni, který byl stanoven jako den splatnosti pohledávky, soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalované zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má v souladu s žalobním návrhem za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (obdobná věc např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [číslo], sp. zn. [spisová značka]), proto uložil žalované povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyně v částce 1.489 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč v částce 300 Kč stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (3 úkony á 200 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 189 Kč. 12. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinna zaplatit tuto náhradu advokátu.