18 C 19/2022-27 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 23. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 8. 2017 do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobce – společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 5.000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 15. 8. 2017. Žalovaná úvěr čerpala, avšak do data splatnosti nevrátila. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI a protože nebyly pochybnosti ohledně její platební schopnosti, bylo žádosti vyhověno. Částka 5.000 Kč byla zaslána na účet žalované s uvedením čísla smlouvy jako variabilního symbolu. Za poskytnutí úvěru nebyl sjednán poplatek. Celková výše pohledávky činila 5.000 Kč. Následně dne [datum] původní věřitel a žalobkyně uzavřely smlouvy o postoupení pohledávky, na základě které došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Přes předžalobní upomínku ze dne 13. 4. 2021 žalovaná nezaplatila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky. 3. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 4. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Výzva byla žalované doručena fikcí dne 18. 3. 2022. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z formuláře o informacích spotřebitele, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání a z potvrzení o odeslání finančních prostředků soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: [právnická osoba] jako společnost a žalovaná jako klient uzavřely dne [datum] prostředky komunikace na dálku smlouvu [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta dne [datum] částka 5.000 Kč bez poplatku a žalovaná se zavázala úvěr vrátit do 20 dnů, tedy dne 15. 8. 2017 vrátit částku 5.000 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,01 % denně z částky prodlení. Obdobné informace byly žalované poskytnuty na formuláři pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, který téhož dne převzala. Žalované bylo sděleno, na jaké číslo účtu může vrátit poskytnutou částku úvěru, pod jakým variabilním symbolem, když úvěr byl poskytnut dne 26. 7. 2017. Žalobkyně jako postupník a společnost [právnická osoba] jako postupitel uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly postoupeny pohledávky vzniklé ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky, a jsou uvedeny v seznamu pohledávek, který byl přílohou této smlouvy. V tomto seznamu je uvedena i pohledávka za žalovanou, která je identifikována jejím jménem, příjmením, rodným číslem, číslem půjčky s celkovou výši dlužné částky, která u žalované činí 8.690 Kč O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne 13. 4. 2021 a naposledy vyzvána k zaplacení předžalobní upomínkou z téhož dne ze strany právního zástupce žalobkyně, odeslanou taktéž dne 13. 4. 2021 na adresu [ulice a číslo] v [obec]. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně, kdy z předložené smlouvy o postoupení pohledávek vyplynulo, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pohledávka byla jednoznačně identifikovaná a o postoupení byla žalovaná informována. Soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 12. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byla žalované poskytnuta částka 5.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit ve lhůtě 20 dnů, a to toliko ve výši jistiny, když poplatek za poskytnutí úvěru sjednán nebyl. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovateli úvěru zkoumat schopnost úvěrovaného úvěr splácet. Byť žalobkyně tvrdila, že této své povinnosti dostála, nedoložila k tomu jediného důkazu. Na druhou stranu požadavek žalobkyně vychází toliko z nároku na zaplacení jistiny, který by jí náležel i v případě, kdyby daná smlouva byla z důvodu nesplnění této povinnosti neplatná, i kdyby byla platná. Soud má však za to, že žalobkyně, resp. její právní věřitel této své základní povinnosti nedostál, když neprokázal, že by úvěruschopnost byla řádně zkoumána a soud tak má předloženou smlouvu za neplatnou, přičemž však s ohledem na ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyni jistina úvěru náleží tak jako tak. V souladu s výše citovaným ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak žalobkyni náleží jistina úvěru, kterou je povinna žalovaná vrátit v přiměřené lhůtě, a vzhledem k tomu, že žalovaná žádnou lhůtu nenavrhovala, považuje soud za přiměřenou původní lhůtu úvěru, když žalovaná musela v okamžiku uzavření smlouvy počítat s tím, že v takto stanovené lhůtě bude muset úvěr splatit. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, byť z jiného právního důvodu a žalovanou zavázal k úhradě dlužné částky tak, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému úč