18 C 335/2021-38 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 22. 9. 2021, ve znění doplnění ze dne 7. 2. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 128.128,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15.456,74 Kč za období do zesplatnění, s běžícím úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 127.498,68 Kč od 23. 9. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.490,63 Kč za období od 29. 6. 2021 do 22. 9. 2021 a poté od 23. 9. 2021 do budoucna s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 133.000 Kč a žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky, úroků ve výši 21,18 % ročně a poplatků v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 4.145 Kč, počínaje dnem 6. 12. 2020. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to v rejstřících SOLUS, NRKI, CEE, ISIR, kde nebyly shledány negativní informace k žalovanému, a dále byl ověřen jeho příjem, a to doložením výplatních pásek za měsíce duben až září 2020. Po vyhodnocení shledala žalobkyně žalovaného schopného úvěr splácet. Částka 75.737 Kč byla žalovanému zaslána na jeho účet, částka 57.263 Kč sloužila k úhradě jiného dluhu žalovaného vůči žalobkyni. Žalovaný smlouvu porušil, když řádně úvěr nesplácel a žalobkyně proto využila oprávnění daného smlouvou a úvěr zesplatnila ke dni 14. 6. 2021. K tomuto dni činila dlužná jistina 127.498,68 Kč, náklady na vymáhání 130 Kč a smluvní pokuta 500 Kč za prodlení s úhradou splátky. Žalovaný do zesplatnění uhradil celkem 13.172 Kč. Přes předžalobní upomínku žalovaný následně již nezaplatil ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 28. 6. 2022. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 5. Z úvěrové smlouvy, včetně přílohy č. 1, z úvěrových podmínek, z úvěrové zprávy, z úvěrové karty, z dokladu o proplacení smlouvy, z výplatních pásek, z přehledu splácení, ze zesplatňovacího dopisu, ze sazebníku poplatků, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: 6. Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 133.000 Kč, kdy ke své osobě uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný a má jedno dítě. Svůj příjem uvedl v částce 35.000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti v částce 23.300 Kč, výdaje domácnosti v částce 20.000 Kč. U stejného zaměstnavatele působil od září 2019. Výše jeho dosavadních splátek úvěrů činila 5.148 Kč. Žalovaný měl dle úvěrové karty jednak sjednán úvěr u žalobkyně dle smlouvy ze dne [datum] s úvěrovým rámcem 60.000 Kč, dále dle smlouvy ze dne [datum] další úvěr s rámcem 33.000 Kč, a také dle smlouvy ze dne [datum] úvěrový rámec ve výši 35.000 Kč. K žádosti žalovaný doložil výplatní pásky za období od května 2020 do září 2020, přičemž jeho čistý příjem se pohyboval v rozmezí 19.713 Kč až 33.085 Kč. Z jeho mzdy nebyly prováděny žádné srážky. Účastníci pak dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut bezhotovostní, částečně účelový úvěr ve výši 133.000 Kč, přičemž částka 75.737 Kč byla poukázána na účet žalovaného a částka 57.263 Kč byla použita na úhradu závazku u žalobkyně dle úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 4.145 Kč při úrokové sazbě 21,18 % ročně a RPSN 24,2 % Celkem tak měl žalovaný po čtyřech letech zaplatit 198.960 Kč. Pro případ prodlení byla žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč měsíčně, avšak dle aktuální kalkulace, dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč, úrok z prodlení a při zesplatnění smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny. Žalovaný provedl na úvěr pouze tři úplné úhrady splátek, a to dne 30. 11. 2020, dne 25. 1. 2021, která již byla opožděná, dne 12. 2. 2021 a dne 7. 4. 2021, která taktéž nebyla včasná ani řádná, neboť bylo zaplaceno toliko 737 Kč. Následně již nezaplatil ničeho. Žalovanému byla dne 12. 4. 2021 účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužil na jistině 127.498,68 Kč, na úrocích 15.456,74 Kč, na smluvní pokutě 500 Kč, na nákladech za vymáhání 130 Kč a na úrocích z prodlení 2.490,63 Kč. Dopisem ze dne 14. 6. 2021 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru z důvodu jeho prodlení. Dlužná částka činila 136.742,30 Kč a žalovaný ji měl uhradit do 14 dnů od sepsání výzvy. Za zaslání této výzvy byly žalovanému účtovány náklady ve výši 130 Kč, o čemž byl i v rámci výzvy informován. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 7. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 138078.89Kč do 7 dnů od sepsání výzvy a upozorněn na soudní řešení věci. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byla žalovanému poskytnuta na jeho běžný účet částka 75.737 Kč a pro účely konsolidace předchozího závazku částka 57.263 Kč, tedy celkem 133.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a poplatky v 48 měsíčních splátkách. Této své základní povinnosti však nedostál, když se ocitl v prodlení s úhradou splátek a žalobkyně tak využila oprávnění daného smlouvou a úvěr zesplatnila. Jednotlivé nároky vyplynuly z předložených listin, přičemž nárok na zaplacení jistiny vyplývá přímo z ustanovení § 2395 občanského zákoníku, stejně jako nárok na zaplacení úroků, který byly smlouvou sjednány ve výši 21,18 % ročně. Tento úrok byl do zesplatnění kapitalizován, ode dne následujícího po zesplatnění pak žalobkyně požadovala úrok toliko ve výši zákonného úroku z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, kte