216 C 28/2021-61 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výše 14 957,56 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 16 502 Kč a 998 Kč a náhrady nákladů související s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] pod [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč. Současně žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a část sjednaného úroku z úvěru ve výši 86,11 % ročně, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 150 048 Kč. 2. Žalovaný se na ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky 3. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], ke kterému se žalovaný nedostavil, avšak měl řádně doručeno předvolání k jednání. Podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání splněny nebyly a soud tedy věc projednal v souladu s občanským soudním řádem bez účasti žalovaného. 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne [datum], z předsmluvního formuláře ze dne [datum], z prohlášení klientů ze dne [datum], z karty klienta, z hodnocení klienta, z výpisu záznamů z registru [příjmení], z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI), z pracovní smlouvy žalovaného ze dne [datum], z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne [datum], z výplatních lístků, z dokladu o vyplacení úvěru ze dne [datum], z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání, ze splátkového kalendáře, z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a ze dne [datum], z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] a z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla podepsána dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 35 000 Kč, které měl uhradit společně se sjednaným úrokem ve výši 129,69 % ročně ve 48 splátkách po 2 605 Kč, tedy celkově měl žalovaný místo částky 35 000 Kč uhradit do čtyř let částku 125 040 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla hodnocení žalovaného jako klienta, z něhož má soud za prokázané, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnaný na dobu neurčitou s pravidelným čistým měsíčním příjmem ve výši 12 464 Kč. Byl svobodný a měl jedno dítě, u něhož byly uvedeny výdaje ve výši 2 000 Kč měsíčně. Jako další výdaje žalovaného byla uvedena částka ve výši 3 000 Kč, náklady na nájemné a inkaso byly uvedeny ve výši 2 000 Kč, ostatní výdaje představovaly 100 Kč, tedy celkově představovaly výdaje 7 510 Kč. Žalovaný měl středoškolské vzdělání s maturitou a bydlel v nájmu. Nežil ve společné domácnosti s manželkou nebo partnerkou. Ke skutečnostem uvedeným v hodnocení klienta byla doložena pracovní smlouva a potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů včetně mzdových listů za listopad a prosinec 2018. Výdaje žalovaného nebyly žádným způsobem prověřovány. Žalovaný fakticky uhradil na předmětný úvěr do zesplatnění provedeného ke dni [datum] částku 8 215 Kč, a to 3× částku 2 605 Kč ve dnech [datum], [datum] a [datum] a 2× částku 200 Kč dne [datum] a [datum]. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil celkem částku 26 785 Kč ve splátkách, a to částku ve výši 200 Kč ze dne [datum], částku ve výši 200 Kč ze dne [datum], částku ve výši 2 600 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 600 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 900 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum], částku ve výši 1 000 Kč ze dne [datum] a částku ve výši 285 Kč ze dne [datum] Celkem tedy žalovaný uhradil 35 000 Kč (8 215 + 26 785 Kč). Žalobkyně tvrdila, že ke dni podání žaloby žalovaný neuhradil na jistině úvěru částku 14 957,56 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 2× 499 Kč, celkem 998 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení dle výpočtu, který byl specifikován v části III. bod 2. žaloby v celkové výši 16 502 Kč. Jelikož byl žalovaný v prodlení s jednotlivými splátkami, požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení vždy z dlužné jistiny ve výši, která vznikla po odečtení jednotlivých splátek a dále požadovala část sjednaného úroku z úvěru ve výši 86,11 % ročně, ačkoliv úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 129,69 % ročně. Celkem tedy žalobkyně požadovala zaplacení částky 32 857 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval a žalobkyni již další částku neuhradil. 5. Žalobkyně ve svých tvrzeních uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala doklady o jeho příjmech a dále historií žalovaného v nebankovních registrech klientských informací. Dále vycházela pouze z informací sdělených žalovaným. 6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 11. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. 12. Podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 13. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 14. Jelikož se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, musel se soud přednostně zabývat otázkou, zda předmětná smlouva byla uzavřena platně s přihlédnutím k ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto ustanovení je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele ne