7 C 71/2022-27 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši 18 281,27 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 17 333 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 577 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 860 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu 5 896 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 3. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná uhradila od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek celkovou částku 3 833 Kč. Pohledávka byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, přičemž ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 44 107,75 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované vrácení částky sestávající z dlužné jistiny ve výši 18 281,27 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 079,26 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 153,90 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 18 281,27 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9,75% ročně z dlužné jistiny ve výši 18 281,27 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. K soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků ve smyslu § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. 3. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy 1 obsahující seznam postoupených pohledávek, kdy věřitel [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, čímž na ni přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalovanému bylo řádně oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], dle dodejky odesláno [datum]. 4. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalovaného v návaznosti na ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. Z karty zákazníka se podává, že před uzavřením Smlouvy ověřil majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy, z výplatních pásek. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná byla zaměstnaná na hlavní pracovní poměr jako skladnice ve [právnická osoba] s.r.o. její měsíční příjem činil 30003 Kč, žila v nájmu, neměla vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr ani zápůjčku u jiné společnosti. Při posouzení úvěruschopnosti žalované bylo vycházeno z poskytnutých informací, kdy klient svým podpisem potvrzuje pravdivost a úplnost. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopii dokladů žalované, které předkládala. 5. Z předložených listin, Smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] karty zákazníka, přehledu plateb, Oznámení o postoupení pohledávky, a předžalobní upomínky vzal soud za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli Smlouvu o zápůjčce, jak byla označena v odst. 1 výše, na základě které byla žalované poskytnuta v prvním případě hotovost ve výši 20 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně, jistinu 20 000 a poplatek ve výši 17 333 Kč (tj. poplatek za administrativní činnosti 7 860 Kč + úrok 3 577 Kč + vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 896 Kč). Celkovou částku se zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 623 Kč. Žalovaná uhradila v období od 4. 2. 2019 do 15. 3. 2019 celkem 3 833 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] s výzvou k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od doručení. Dopis odeslán dle dodejky [datum] (domněnka dojití dle § 573 o.z. tj. 3 pracovní den po odeslání s využitím provozovatele poštovních služeb). Předžalobní výzvou byla žalovaná opětovně vyzvána k plnění dne [datum], odesláno [datum]. 6. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Současně byl vztah účastníků posuzován dle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná při uzavření smlouvy o zápůjčce vystupovala v postavení spotřebitele (§ 409 o. z.) a předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy spotřebitelském úvěru. 7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. l zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Podle § 2993 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Podle § 2991 ods.t l o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobkyně v řízení neprokázala platné uzavření smlouvy o zápůjčce, kdy nebyla schopna doložit svá tvrzení listinnými důkazy, jde-li o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Soud se zabýval otázkou, zda uplatněný nárok lze přiznat z jiného právního důvodu. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, je nesporné, že byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 20 000 Kč, tedy plnění bez právního důvodu, proto náleží žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení, které je žalovaná povinna vydat. Žalovaná uhradila dle tabulky umoření celkovou částku 3 833 Kč. S ohledem na výši plnění z titulu bezdůvodnéh