8 C 101/2022-118 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 396, 864,16 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum]. Požadovala nesplacenou jistinu úvěru ve výši 396.056 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 22.521,55 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 362 Kč a běžící úrok a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a s. a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce na kliknutí [číslo], na základě které žalovaný čerpal dne 23. 1. 2019 částku ve výši 400.000 Kč (smlouva, výpis z bankovního účtu žalovaného). Byla sjednána celková výše úvěru 400.000 Kč v počtu anuitních splátek 120 po 5.263,90 Kč. Úroková sazba sjednána 9,9 % ročně, RPSN 10,36 %. Jako číslo běžného účtu klienta v [právnická osoba] je uvedeno č. [bankovní účet] (smlouva o půjčce na kliknutí). Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dále smlouvou o postoupní pohledávek ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] včetně oznámení o postoupení pohledávky a příslušnou přílohu seznamu postupovaných pohledávek. Žalovaný pak na daný případ uhradil částku ve výši 13.166,91 Kč (tvrzení žalobkyně, výpis spotřebitelského úvěru). Ani na předžalobní výzvu učiněnou žalobkyní k úhradě žalovaný dluh nezaplatil (předžalobní výzva). Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnutou částku řádně nesplácel, prohlásil právní předchůdce žalobkyně dluh za okamžitě splatný k datu 19. 11. 2019 a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dluhu (prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 19. 11. 2019). Přípisem ze dne 23. 1. 2019 adresovaného žalovanému právní předchůdkyně akceptovala návrh smlouvy o půjčce na kliknutí (přípis z 23. 1. 2019). 4. Usnesením soudu ze dne [anonymizováno] [číslo] byla žalobkyně vyzvána, nechť doplní tvrzení a uvede, jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně pak doplnila tvrzení a v podání ze dne 29. 4. 2022 uvedla, že právní předchůdce žalobce vycházel z údajů poskytnutých v návrhu smlouvy o půjčce a žádost hodnotil individuálně a kontroloval dostupné informace v interních a externích databázích, byl porovnán příjem klienta a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem byla získána částka disponibilních zdrojů klienta. Z návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí bylo zjištěno, že žalovaný je zde uveden jako osoba fyzická – spotřebitel. Je zde uvedeno, že je žalovanému poskytnut úvěr ve výši 400.000 Kč. K žalovanému ohledně jeho příjmů a výdajů pak v návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí nejsou uvedeny žádné údaje (návrh smlouvy půjčky na kliknutí). Z vyjádření banky (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta) bylo zjištěno, že zde je uvedeno, že [právnická osoba] uvádí, že standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr a bylo využito interních a externích datových zdrojů a banka provedla potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. Posuzovala negativní záznamy na black listech, informace z externích úvěrových registrů a zohlednila příjem žadatele o úvěru a pravidelné výdaje žadatele o úvěr. Výsledkem je pak celkový skóring klienta založený na aplikačním skóre a integrovaném score. Na základě průměrných příjmů klienta na běžném účtu ve výši 26.272 Kč banka schválila daný úvěr. Dále žalobkyně předložila mimořádný výpis z běžného účtu žalovaného od roku 2000. Před poskytnutím úvěru, tj. před datem 23. 1. 2019, bylo z výpisu zjištěno, že v říjnu 2018 žalovaný splácel spotřebitelský úvěr splátkou 1.619,15 Kč a další úvěr splátkou 3.367,83 Kč. Je zde úhrada od úřadu práce pomoc v nemoci 5.813 Kč. Za říjen není evidována výplata mzdy. V listopadu je zde evidována půjčka od [anonymizována dvě slova]. Další pomoc v nemoci od úřadu práce ve výši 1.501 Kč, další půjčka od [anonymizována dvě slova] ve výši 25.000 Kč a splátky úvěru uvedených i za předchozí měsíc. Není zde evidována výplata mzda, je zde evidována příchozí úhrada od úvěrové [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] 5. 12. ve výši 20.000 Kč. I za prosinec 2018 je evidováno splácení úvěru obou evidovaných shora. Není zde evidována výplata mzdy, a to ani za leden 2019. V lednu 2019 jsou evidovány splátky obou shora uvedených úvěrů a další mimořádná splátka úvěru 23. 1. 2019 ve výši 333.040 Kč. Dále je zde evidováno jednorázové čerpání spotřebitelského úvěru ve výši 400.000 Kč (mimořádný výpis z účtu za období od 1. 1. 2000 do 6. 1. 2020). 5. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní - podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy. 6. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 7. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019-103 ze dne 5. 11. 2019). 8. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně (její právní předchůdce), jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v doplnění tvrzení ze dne 29. 4. 2022. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno odvodit pouze na základě získaných údajů od žadatele o úvěr (v tomto případě pouze ohledně informace o příjmu), tj. na základě zjištění o pravidelných příjmech podávajících se pouze z tvrzení žalovaného a ověření žalovaného ve veřejných registrech. Již z těchto tvrzení vyplývá, že se žalobkyně (její právní předchůdce) dostatečně nezabývala výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalovaného, když je zohledněn pouze žalovaným tvrzený a neověřený příjem a pouze životní minimum klienta, a proto tyto údaje hodnotí soud jako zcela nevěrohodné. Tvrzený pravidelný příjem žalovaného pak z předloženého výpisu z účtu nevyplývá. Z předloženého výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný v době poskytnutí daného úvěru splácel minimálně dva další úvěry (oproti zjištěním právního předchůdce žalobkyně). Dále žalobkyně (její právní předchůdce) nezjišťovala, jaké má žalovaný náklady na dopravu do zaměstnání, zdravotní stav, záliby, když tyto údaje vůbec nezjišťovala a uvedené údaje jako příjem žalovaného neprověřovala. Žalobkyně (její právní předchůdce) pak pouze vycházela z životního minima jednoho dospělého člena domácnosti a předpokládaných měsíčních výdajů. Tím