8 C 177/2022-39 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 25. 4. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 48.778,28 Kč s příslušenstvím a tvrdila, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný současně v rámcové smlouvě požádal žalobkyni o úvěr ve výši 50.000 Kč, viz rámcová smlouva a rámcová smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 50.000 Kč. Původně byla sjednána výše měsíční splátky ve výši 1.840 Kč, kterou si žalovaný před první splátkou změnil na 981 Kč. Žalovaný zaplatil splátky od 14. 9. 2021 do 14. 12. 2021 celkem ve výši 4.038,78 Kč. Vzhledem k tomu, že další splátky žalovaný neuhradil, žalobkyně úvěr zesplatnila k datu 16. 3. 2022 a požaduje po žalovaném úhradu nesplacené jistiny ve výši 48.778,28 Kč a obchodní úrok ve výši 17,9 % z jistiny od 16. 3. 2022 do 12. 4. 2022 a dále z částky 48.778,28 Kč od 13. 4. 2022 do zaplacení. Současně žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení. Dále požadovala žalobkyně kapitalizovaný úrok ve výši 2.194,98 Kč od 14. 12. 2021 do 15. 3. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena rámcová smlouva [číslo] dne [datum] a žalovanému byl aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Současně na základě rámcové smlouvy a smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] byla sjednána smlouva o úvěru a žalovaný čerpal úvěr ve výši 50.000 Kč (rámcová smlouva včetně smlouvy o úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkový kalendář, přehled plateb včetně čerpání úvěru). Byla sjednána měsíční splátka ve výši 1.840 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,9 % ročně. Před první splátkou žalovaný změnil výši měsíční splátky na 981 Kč měsíčně. Byl sjednán počet splátek 35 s roční úrokovou sazbou 17,90 % ročně (rámcová smlouva včetně smlouvy o úvěru, splátkový kalendář). Žalovaný uhradil splátky od 14. 9. 2021 – 14. 12.2021 a následně 8 Kč, tedy celkem částku ve výši 4.038,78 Kč (tvrzení žalobkyně, přehled plateb). Vzhledem k tomu, že žalovaný dále nehradil sjednaný úvěr řádně a včas, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky a s pohrůžkou zesplatnění úvěru pokud nebude uhrazen do 25. 3. 2022 a úvěr ke dni 16. 3. 2022 (výzva k zaplacení dluhu z 16. 3. 2022, tj. zesplatnění dluhu). 4. Co se týká typu úvěru, byl žalovanému poskytnut úvěr spotřebitelský, neúčelový, nezajištěný na dobu určitou (rámcová smlouva a smlouva o úvěru). Výše měsíční splátky činila 981 Kč (dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo]). 5. Co se týká vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, uvedla žalobkyně, že posouzení provedla na základě informací, které žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Dále posoudila informace z interních a externích databází. K výzvě soudu, aby žalobkyně předložila doklady, na základě kterých posoudila úvěruschopnost, uvedla, že údaje o klientově finanční situaci žalobkyni poskytuje sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Uvedla, že žalovaný předložil žalobkyni dne [datum] potvrzení o výši hlavního příjmu v průměrné výši 24.139 Kč, trvání pracovního poměru na dobu neurčitou a další údaje. Dále žalobkyně prověřila informace z interních a externích databází. Uvedla, že další žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru žalobkyně zamítla. Žalobkyně pak předložila vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, kde je uvedeno, že žalovaný bydlí u rodičů, jiné splátky nemá a hlavní příjem činí 24.139 Kč a je bez aktivních produktů (vyhodnocení). Dále žalobkyně předložila potvrzení o výši příjmu žalovaného, ve kterém je uvedena pracovní pozice dělník, datum nástupu do zaměstnání 25. 1. 2021, pracovní poměr na dobu neurčitou, průměrný čistý měsíční příjem 24.139 Kč. Příjem je vyplácen v hotovosti (potvrzení o výši příjmu). Dále žalobkyně předložila aplikační data, ve kterých je uvedeno, že byla schválena žádost o půjčku z [datum] a následně byla zamítnuta žádost o kontokorent na 20.000 Kč a na 10.000 Kč z data [datum] (aplikační data). Dále žalobkyně předložila úvěrovou zprávu, ve které je 1 odmítnutá splátková operace, dále žádost na osobní úvěr na 200.000 Kč (úvěrová zpráva). 6. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní - podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy. 7. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019-103 ze dne 5. 11. 2019). 9. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených žalobkyní v žalobě i v doplnění těchto tvrzení ze dne 30. 8. 2022. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno odvodit pouze na základě zjištění o pravidelných příjmech žalovaného a ověřením ve veřejných registrech. Již z těchto tvrzení vyplývá, že se žalobkyně dostatečně nezabývala výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalovaného, když je zohledněn pouze příjem žalovaného a prověření ve veřejných registrech. Dále žalobkyně nezjišťovala, jaké má žalovaný náklady na dopravu do zaměstnání, zdravotní stav, záliby, když tyto údaje vůbec nezjišťovala. Tím, že žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a neprověřila otázku výdajů žalovaného, nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru, aniž by na tomto závěru mohlo cokoli změnit to, že provedla lustraci žalovaného byť s negativním výsledkem v registru SOLUS či registru NRKI, neboť není možné učinit závěr, že pokud žalovaný v těchto registrech nebyl veden, neznamená to automaticky, že žalovaný je schopen úvěr splácet. 10. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie – Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli (jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti) pozitivním zásahem ze strany soudu. Tomu zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohled