12 C 2/2023-15 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9.720 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo žalovanému vzniknout tím, že mu právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný nesplnil závazek peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané poplatky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). Zásilku soudu obsahující žalobu v místě trvalého pobytu žalovaný nepřevzal. 3. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzván, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil. 4. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, když pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum] (shodná tvrzení účastníků, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně části seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání) 5. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (odvolání není přípustné dle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu). 6. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru - zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč, které převzal v hotovosti při podpisu Smlouvy. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím zápůjčky uhradit úrok ve výši 2.240 Kč, odměnu za administrativní činnost (poplatek) 3.200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný tak měl zaplatit za předpokladu řádného a včasného splacení 27.840 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Úroková sazba byla sjednána v čl. 1 Smlouvy ve výši 23,72 % ročně. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 6.280 Kč. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku 23.560 Kč bez příslušenství. Žalobkyně nárokuje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, tedy jistiny ve výši 9.720 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 16.000 Kč a uhrazenou částkou 6.280, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.882,59 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z jistiny od [datum] do data postoupení pohledávky [datum]) a úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.720 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaný pohledávku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. 7. Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 8. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou soud posoudil v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2390 a následujících občanského zákoníku Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Právní předchůdce žalobkyně poskytl v souladu se smlouvou peněžní prostředky v částce 16.000 Kč žalovanému, který se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky stanovené smlouvou. Žalovaný v průběhu trvání závazkového vztahu uhradil 6.280 Kč. Žalobkyně se v projednávané věci nedomáhala plnění z uzavřené smlouvy, ale vydání bezdůvodného obohacení, soud proto nezkoumal okolnosti a řádnost uzavření smlouvy o zápůjčce, v souladu s ustanovením § 2991 občanského zákoníku však vycházel z předpokladu, že žalovanému bylo poskytnuto plnění z právního důvodu, který odpadl (soudu je z úřední činnosti známo, že obdobné smlouvy shodného původního věřitele jsou pravidelně shledávány neplatnými z pohledu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Výše poskytnuté jistiny činila 16.000 Kč, žalovaný uhradil 6.280 Kč, žalobkyně nárokovala zaplacení částky 9.720 Kč. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na tuto částku je oprávněný, a proto zavázal žalovaného k jeho úhradě ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 11. Rovněž nárok žalobkyně na úrok z prodlení odpovídá právní úpravě platné ke dni vzniku prodlení, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v návaznosti na původní datum splatnosti závazku, které bylo žalovanému známo, v zákonné výši a ode dne následujícího po dni, který byl stanoven jako den splatnosti pohledávky, soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (obdobná věc např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]), proto uložil žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyně v částce 1.489 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč v částce 300 Kč stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (3 úkony á 200 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 189 Kč. 13. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinen zaplatit tuto náhradu advokátu.