12 C 54/2022-23 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne 26. 4. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8.000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou v částce 4.000 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou dne [datum], na jejímž základě poskytl věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč. Žalovaná nedostála svému závazku vrátit včas částky sjednané ve smlouvě. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně uhradila v necelé výši (pouze jistinu pohledávky). Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). Zásilky byly vhazovány do domovní schránky. 3. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzvána, nechť se vyjádří ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, k výzvě se nevyjádřila. 4. Žalobkyně vzala podáním ze dne 8. 11. 2022 žalobu částečně zpět ohledně částky 5.990 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok v částce 1.990 Kč a smluvní pokutu ve výši 4.000 Kč. Nadále požadovala pouze dlužnou jistinu ve výši 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 11. 12. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.104,66 Kč. K částečnému zpětvzetí žaloby žalobkyně přistoupila, neboť nedisponuje dokumenty k prokázání ověření úvěruschopnosti žalované ze strany právního předchůdce. Dále žalobkyně vzala podáním ze dne 31. 3. 2023 žalobu částečně zpět ohledně částky 8.000 Kč, kterou žalovaná dne 28. 3. 2023 uhradila. Částka byla započtena na jistinu ve výši 6.895,34 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 1.104,66 Kč. V souladu s ustanovením § 96 občanského soudního řádu a procesními úkony žalobkyně, která je oprávněna disponovat za řízení žalobou, soud řízení v požadovaném rozsahu částečně zastavil. 5. Žalobkyně je aktivně věcně legitimována k podání žaloby, neboť pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedena společností [právnická osoba], [IČO], na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 16. 12. 2021 (shodná tvrzení účastníků, dohoda o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 17. 12. 2021). 6. V průběhu řízení bylo prokázáno, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena elektronicky, když žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila požadované registrační údaje. V rámci dokončení žádosti provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Žalovaná na základě smlouvy čerpala bezhotovostně finanční prostředky ve výši 5.000 Kč dne 22. 5. 2020 a ve výši 3.000 Kč dne 22. 5. 2020, a to převodem na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala vrátit částku 9.840 Kč spolu s příslušenstvím do 21. 6. 2020. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83 % ročně, RPSN ve výši 1. 141,20 %. Žalovaná peněžní prostředky nevrátila ve sjednaném termínu, v souladu se smlouvou jí tak vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 13.990 Kč a skládala se z jistiny ve výši 8.000 Kč, smluvního úroku ve výši 1.840 Kč, smluvní pokuty ve výši 4.000 Kč a nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 11. 12. 2021 z jistiny ve výši 8.000 Kč. Žalovaná po postoupení pohledávky uhradila částku 8.000 Kč. Předžalobní upomínka byla zaslána právním zástupcem žalobkyně s datem 7. 4. 2022 (shodná tvrzení účastníků, smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] a [datum], obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], výpisy z účtu žalobkyně, upomínky ze dnů 5. 7. 2020, 22. 7. 2020, 2. 8. 2020, předžalobní upomínka ze dne 7. 4. 2022 včetně poštovního podacího archu) 7. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že její právní předchůdce na základě informací získaných od žalované zahájil schvalovací proces, jehož součástí bylo nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Přestože žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce posoudil a ověřil schopnost žalované úvěr splatit, přes výzvu soudu nebyla schopna toto své tvrzení prokázat, uváděla, že důkazy nedisponuje. 8. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdc