14 C 124/2023-59 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 17. 3. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení ve výrocích I. a II. uvedených částek z titulu (částečně) neuhrazených faktur ([číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]) vystavených na základě smluv o dílo (dodávka a montáž vzduchotechniky – na akci ul. [ulice a číslo] v [obec], dodávka a montáž vzduchotechniky – akce zámek [anonymizováno], dodávka a montáž vzduchotechniky – akce ČOV [obec]). Žalovaná žalobní nároky neuznala, a to hlavně z důvodu, že nárok na částky dle faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] je dle jejího názoru promlčený, faktura [číslo] byla doplacena dne 18. 5. 2022, a dále že faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] byly vystaveny v rozporu s uzavřenou smluvní objednávkou či zahrnovaly práce a dodávky jejichž cena a rozsah nebyly odsouhlaseny. Dle žalobkyně však k promlčení nedošlo, neboť uhrazení dlužných částek písemně urgovala. 2. Podáním ze dne 19. 9. 2023 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to co do žalobního nároku [číslo] (tj. nároku na zaplacení částky 8 696,1 Kč s úrokem ve výši 0,05 % denně z částky 8 696,1 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení), neboť faktura [číslo] na niž se nárok zakládal, byla dne 18. 5. 2022 žalovanou uhrazena. 3. V dané věci byly splněny podmínky ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), pro soudu rozhodnutí bez nařízení jednání. 4. Soud vzal na základě shodných tvrzení účastníků za zjištěnou skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny dohody, na základě kterých měla žalobkyně provést dodávky a montáže vzduchotechniky na výše uvedené akce a žalovaná měla za tyto dodávky a montáže zaplatit smluvené ceny, jež jí budou vyfakturovány, přičemž k vyfakturování došlo fakturami [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. 5. Soud z předložených listin zjistil a má za prokázané následující: Faktura [číslo] vystavená dne 23. 4. 2019 byla splatná dne 10. 5. 2019 a zněla na částku 80 433 Kč (důkaz: faktura [číslo]), faktura [číslo] vystavená dne 23. 5. 2019 byla splatná dne 11. 6. 2019 a zněla na částku 9 795 Kč (důkaz: faktura [číslo]), faktura [číslo] vystavená dne 16. 12. 2019 byla splatná dne 10. 2. 2020 a zněla na částku 17 523 Kč (důkaz: faktura [číslo]), faktura [číslo] vystavená dne 18. 12. 2019 byla splatná dne 10. 2. 2020 a zněla na částku 361 029 Kč (důkaz: faktura [číslo]). 6. Skutkový stav je tedy následující: Mezi žalovanou a žalobkyní byly uzavřeny dohody, na základě kterých měla žalobkyně provést dodávky a montáže vzduchotechniky (dodávka a montáž vzduchotechniky – na akci ul. [ulice a číslo] v [obec], dodávka a montáž vzduchotechniky – akce zámek [anonymizováno], dodávka a montáž vzduchotechniky – akce ČOV [obec]) a žalovaná měla za tyto dodávky zaplatit smluvené ceny, jež jí budou vyfakturovány, přičemž k vyfakturování došlo fakturami [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] které byly splatné ke dni 10. 5. 2019, 11. 6. 2019, 10. 2. 2020, a 10. 2. 2020. Mezi okamžikem splatností jednotlivých faktur a dnem podání žaloby uplynuly vždy více jak 3 roky a jeden den. 7. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. 8. Dle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 9. Dle ustanovení § 96 odst. 3 věty první o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. 10. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 11. Dle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 12. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. 13. Dle ustanovení § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 14. Dle ustanovení § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 15. Dle ustanovení § 619 odst. 1 a 2 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. 16. Dle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 17. Dle ustanovení § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu 18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala zpět částečně svou žalobu, kdy konkrétně vzala zpět uplatňovaný nárok č. 5, neboť byl již uhrazen před podáním žaloby, postupoval soud v souladu s citovaným ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. tak, že řízení částečně zastavil co do částky 8 696,1 Kč s úrokem ve výši 0,05 % denně z částky 8 696,1 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení (výrok I.). 19. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod ustanovení § 2586 a násl. o. z. tedy že mezi stranami uzavřené dohody byly smlouvy o dílo, přičemž ceny za díla měla být uhrazena dle fakturace. Žalovaná v této věci uplatnila námitku promlčení dle § 610 odst. 1 o. z., proto se soud musel touto námitkou zabývat. Soudní praxe i právní teorie promlčením rozumí marné uplynutí doby stanovené v zákoně pro vykonání práva; znamená výrazné oslabení subjektivního práva oprávněného účastníka, neboť promlčením sice jeho nárok nezaniká, nemůže však být soudem přiznán, jestliže povinný před soudem čelí uplatněnému právu námitkou promlčení. Nárok oprávněného účastníka trvá i nadále, stává se však prostřednictvím soudu nevymahatelným. Soud má za to, že žalobkyně mohla uplatnit v souladu s § 619 o. z. své právo na zaplacení vždy poprvé dnem následujícím po splatnosti každého nároku (respektive každé faktury) a od těchto okamžiků běžely promlčecí lhůty, které v tomto případě trvaly dle § 629 odst. 1 o. z. 3 roky. Jelikož bylo zjištěno, že vždy mezi dnem následujícím po splatnosti jednotlivého nároku a uplatněním nároku u soudu uběhla doba delší jak 3 roky, je dle § 609 o. z. právo na zaplacení žalobních nároků promlčeno. K tomu soud dodává, že jakékoliv písemné či ústní urgence o zaplacení neznamenají uplatnění práva, neboť uplatněním práva vymahatelného u orgánu veřejné moci se rozumí podání žaloby u soudu. Jakkoliv tedy soud chápe, že žalobkyně chtěla vyřešit celou věc mimosoudně, což je naprosto správný přístup, tak je nutno mít na paměti, že se právo za nějakou dobu promlčí, a pokud tedy nedojde v nějaké přiměřené době k mimosoudní dohodě, musí se žalobkyně ještě v promlčecí době domáhat svého práva soudní cestou, aby se její nárok nestal nevymahatelným. Dalšími námitkami ohledně rozsahu prací a fakturovaných cen se soud pro nadbytečnost nezabýval, neboť i kdyby měly být fakturovány jiné částky, nezmění to ničeho na tom, že se právo na zaplacení již promlčelo a nelze ho soudem přiznat. S ohledem na výše uvedené musel soud žalobu ve zbylém (tj. nezpětvzetém) rozsahu zamítnout (výrok II.). 20. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. V dané věci žalobkyně zavinila částečné zastavení žaloby, neboť vzala zpět nárok, který jí byl už zaplacen před podáním žaloby, a současně byla žalobkyně v žalobě neúspěšná, proto musí žalobkyně žalované zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč (výrok III.). Náklady řízení žalované tvoří dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, paušální náhrada nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za každý úkon, přičemž žalovaná v dané věci učinila pouze jeden úkon (písemné podání ve věci samé), kdy podala odpor proti elektronickém