17 C 110/2023-63 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem ze dne 23. 5. 2023 po žalované zaplacení částky 47.185,55 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně, prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, se žalovanou smlouvu o úvěru, kdy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované revolvingový úvěr s tím, že byl sjednán úvěrový limit ve výši 25.000 Kč, kdy dále bylo sjednáno hrazení úvěru minimální splátkou ve výši 13,00 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem u úvěru a poplatkem za výběr nebo 1.000 Kč, podle toho, která z těch dvou částek bude vyšší. Účastníci smluvního vztahu dále sjednali úrok v roční nominální úrokové sazbě ve výši 146,95 % a roční procentní sazbu nákladů ve výši 299,98 %. Žalovaná nesplnila řádně svou povinnost vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru, a to uhrazení úvěru řádně a včas. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina činila částku 19.499,01 Kč, úrok činil částku 26.686,54 Kč a vynaložené náklady ve výši 1.000 Kč. Do dne podání žaloby žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby, když poskytovatel úvěru porušil povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, když nepřezkoumal bonitu a úvěruschopnost žalované. Žalovaná dále uvedla, že v roce 2020 uzavřela úvěr na 25.000 Kč, který uhradila. 3. Pokud se týká aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, soud dospěl ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] k závěru, že v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku věřitel, tedy [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) postoupil svou pohledávku písemnou smlouvou žalobkyni, přičemž tento úkon není vázán na souhlas žalované. S postoupením pohledávky přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. V souladu s § 1882 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byla žalovaná o postoupení pohledávky uvědoměna, a to písemným podáním postupitele i postupníka. Z této skutečnosti tedy vyplývá, že společnost [právnická osoba] je aktivně legitimována k podání této žaloby. 4. Soud nařídil ve věci jednání na den 5. 9. 2023. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal a rozhodl v nepřítomnosti omluvené žalobkyně. 5. Z předsmluvního formuláře, ze smlouvy o úvěru, kopie občanského průkazu, výpisu z úvěrového účtu, potvrzení o platbě ze dne 22. 2. 2022, ze dne 21. 3. 2022, ze dne 25. 4. 2022, ze dne 22. 6. 2022, ze dne 22. 7. 2022, ze dne 17. 8. 2022, ze dne 22. 8. 2022, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 3. 2023, z předžalobní upomínky ze dne 12. 3. 2023 včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: 6. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru. Prostřednictvím citované smlouvy se společnost právního předchůdce žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s tím, že byl sjednán úvěrový limit ve výši 25.000 Kč, kdy dále bylo sjednáno hrazení úvěru minimální splátkou ve výši 13,00 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem u úvěru a poplatkem za výběr nebo 1.000 Kč, podle toho, která z těch dvou částek bude vyšší. Účastníci smluvního vztahu dále sjednali úrok v roční nominální úrokové sazbě ve výši 146,95 % a roční procentní sazbu nákladů ve výši 299,98 %. Žalované byla právním předchůdcem žalobkyně dne 28. 4. 2021 vyplacena částka 5.000 Kč, a to z účtu právního předchůdce žalobkyně na účet č. [bankovní účet]. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání 11. Podle ustanovení § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku a dále ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdce žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky a dlužník (žalovaná) se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky stanovené smlouvou. Dle smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový limit ve výši 25.000 Kč, kdy bylo sjednáno měsíční hrazení úvěru minimální splátkou ve výši 13,00 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem u úvěru a poplatkem za výběr nebo 1.000 Kč, podle toho, která z těch dvou částek bude vyšší 14. S ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ 15. Žalobkyně nemohla být pro svou nepřítomnost u nařízeného jednání soudu dne 5. 9. 2023 poučena výzvou ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř., aby doložila důkazy, kterými právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost klienta. Žalobkyní nebyly doloženy údaje a potvrzení o příjmech a výdajích žalované. Opřít se v tomto směru lze o výše uvedené rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie CA Cunsumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další C – 449/13, EU: C: 2014: 2464, z nějž subjektivizace výdajů nepochybně vyplývá. 16. V tomto směru rozhodl také Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ve věci rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 1. 2018, č. j. 8 Co 437/2017-55 a rovněž dospěl k závěru, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnu takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkového spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nebytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 17. Soud zkoumal platnost smlouvy rovněž z pohledu sjednaných smluvních úroků. Ve formulářové smlouvě je stanoveno (předtištěno), že úrok bude činit v