17 C 95/2023-52 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem ze dne 22. 12. 2022 po žalované zaplacení částky 7.178 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně, prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, se žalovanou smlouvu o úvěru, kdy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 5.000 Kč, kdy dále bylo sjednáno uhrazení úvěru do 28. 5. 2021. Účastníci smluvního vztahu dále sjednali poplatek za sjednání úvěru ve výši 2.030,05 Kč a úrok ve výši 147,95 Kč. Žalovaná nesplnila řádně svou povinnost vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru, a to uhrazení úvěru řádně a včas. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina činila částku 7.178 Kč. Do dne podání žaloby žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby, když poskytovatel úvěru porušil povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, když nepřezkoumal bonitu a úvěruschopnost žalované. Dále žalovaná poukázala na nepřiměřené smluvní podmínky ve spotřebitelské smlouvě. 3. Pokud se týká aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, soud dospěl ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] k závěru, že v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku věřitel, tedy [právnická osoba], postoupil svou pohledávku písemnou smlouvou žalobkyni, přičemž tento úkon není vázán na souhlas žalované. S postoupením pohledávky přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. V souladu s § 1882 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byla žalovaná o postoupení pohledávky uvědoměna, a to písemným podáním postupitele i postupníka. Z této skutečnosti tedy vyplývá, že společnost [právnická osoba] je aktivně legitimována k podání této žaloby. 4. Soud nařídil ve věci jednání na den 19. 7. 2023. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal a rozhodl v nepřítomnosti omluvené žalobkyně a neomluvené žalované. 5. Z předsmluvního formuláře, ze smlouvy o úvěru, potvrzení o platbě ze dne [datum], ze zprávy [právnická osoba], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], z předžalobní upomínky ze dne 5. 12. 2022 včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: 6. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru. Prostřednictvím citované smlouvy se společnost právního předchůdce žalobkyně zavázala za podmínek v dané smlouvě specifikovaných poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 5.000 Kč. Žalovaná se v předmětné smlouvě zavázala částku uhradit do 28. 5. 2021. Účastníci smluvního vztahu dále sjednali poplatek za poskytnutí úvěru dle smlouvy o úvěru ve výši 2.030,50 Kč a úrok ve výši 147,95 Kč. Žalované byla právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] vyplacena částka 5.000 Kč, a to z účtu [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet]. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání 11. Podle ustanovení § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku a dále ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdce žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky a dlužník (žalovaná) se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatek stanovený smlouvou. Dle smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 5.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit do 30 dnů částkou 7.178 Kč. 14. S ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. [číslo jednací] (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ 15. Žalobkyně nemohla být pro svou nepřítomnost u nařízeného jednání soudu dne 19. 7. 2023 poučena výzvou ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř., aby doložila důkazy, kterými právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost klienta. Žalobkyni byl však zamýšlený postup soudu avizován výzvou ze dne 16. 6. 2023. Žalobkyní nebyly doloženy údaje a potvrzení o příjmech a výdajích žalované. Opřít se v tomto směru lze o výše uvedené rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie CA Cunsumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další C – 449/13, EU: C: 2014: 2464, z nějž subjektivizace výdajů nepochybně vyplývá. 16. V tomto směru rozhodl také Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ve věci rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 1. 2018, č. j. 8 Co 437/2017-55 a rovněž dospěl k závěru, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnu takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkového spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nebytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 17. Soud zkoumal platnost smlouvy rovněž z pohledu sjednaných smluvních úroků. Ve formulářové smlouvě je stanoveno (předtištěno), že žalovaná za úvěr ve výši 5.000 Kč zaplatí do 30 dnů částku 7.178 Kč (o 2.178 Kč více za měsíc), kdy je tedy ujednáno, že úrok bude činit v nominální roční úrokové sazbě 522,72 % z poskytnuté částky. Lze tedy dovodit, že takto sjednaný úrok je v rozporu s dobrými mravy, když v dubnu 2021 byly úvěry pro domácnost běžně poskytovány s úrokovou sazbou násobně nižší (dle databáze časových řad ARAD České národní banky). Posuzovanou smlouvu o úvěru lze z tohoto ohledu hodnotit jako právní jednání naplňující znaky nepoctivého jednání, tedy jednání v rozporu s ustanovením § 6 občanského zákoníku vymezujícího základní zásady soukromého práva. 18. Dále je nutné konstatovat, že o obsahu sm