18 C 348/2022-23 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 23. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 110.520,61 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8.714,84 Kč za období od 6. 1. 2020 do 20. 5. 2022, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za stejné období ve výši 8.162,38 Kč, s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 110.520,61 Kč od 21. 5. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z téže částky a za stejné období s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] na základě žádosti žalovaného smlouvu [číslo], na jejímž základě byla žalovanému vydána kreditní karta, díky které mohl čerpat peněžní prostředky až do sjednaného limitu 101.000 Kč. Žalovanému byl otevřen kartový účet [číslo]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z čerpané částky úvěru, minimálně 500 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů, stejně jako kontrolou veřejných databází a neshledala žádnou skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila. Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 19,9 % ročně, který byla banka oprávněna měnit. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, nesplácel čerpané prostředky řádně a včas a banka proto využila svého zákonného práva a dlužnou částku prohlásila dopisem ze dne 26. 7. 2021 za splatnou. Žalovaný tak dluží žalobkyni 120.397,83 Kč. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 20. 1. 2023. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 5. Ze smlouvy o úvěru k ČSOB kreditní kartě, z obchodních podmínek žalobkyně, z výpisu informací o klientovi, ze sazebníku poplatků, z výpisu CRIF, z žádosti o poskytnutí úvěru, z historie čerpání a splácení, z přehledu příjmů žalovaného, z oznámení o zesplatnění včetně dokladu o odeslání, z upomínky včetně dokladu o odeslání, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný požádal dne [datum] o poskytnutí úvěru ve výši 101.000 Kč, který by byl čerpaný prostřednictvím kreditní karty a splácený měsíčně, vždy k 24. dni v měsíci, ve výši 5 % z čerpané částky. Ke své osobě žalovaný uvedl, že pracuje v zaměstnaneckém poměru, je rozvedený, žije sám v domácnosti, v bytě či domě, ve svém osobním vlastnictví, má střední odborné vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Zaměstnán je od února 2019, přičemž jeho pracovní smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Jeho měsíční příjem činí 24.500 Kč, výdaje nemá, kromě běžných výdajů ve výši 3.100 Kč měsíčně a splátek úvěrů a leasingu ve výši 9.678 Kč měsíčně. Žalovanému byly poskytnuty údaje o žádaném úvěru. K uvedenému byly doloženy přehledy výplat mezd žalovaného vyplacené v měsících říjen až prosinec 2019, kdy se výše jeho mzdy pohybovala v rozmezí od 18.208 Kč – 25.869 Kč. V době žádosti o úvěr měl žalovaný jeden splátkový kontrakt nebo hypotéku a jeden úvěr z kreditní nebo úvěrové karty či stavebního spoření. Žalovaný měsíčně splácel na tyto závazky 9.225 Kč při celkové výši nesplacené jistiny 848.700 Kč. Z detailu lze pak zjistit, že žalovaný měl úvěr z června 2016, který měl splácet ve 102 měsíčních splátkách do července 2027. Na tomto úvěru nedlužil ničeho. Druhým kontraktem byla karta s úvěrovým limitem ve výši 20.000 Kč, poskytnutá v listopadu 2019, na níž neměl žalovaný také žádný dluh. Z registru CRIF vyplývá, že byly ověřeny údaje žalovaného uvedené v žádosti. K uzavření smlouvy o úvěru ČSOB kreditní kartě [číslo] došlo dne [datum], přičemž na základě smlouvy banka vydala klientovi kreditní kartu, a za sjednaných podmínek mu poskytla neúčelový, revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše sjednaného úvěrového limitu v částce 101.000 Kč. Čerpání a splácení úvěru bylo evidováno na úvěrovém účtu. Klient se zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu s úroky a poplatky za související služby. Smlouvou byl přímo sjednán úrok ve výši 19,9 % ročně. Splátky byly splatné vždy k 24. dni v měsíci, přičemž jejich výše činila 5 % z čerpané částky, minimálně však 500 Kč. Přímo ve smlouvě jsou pak uvedeny poplatky, které byly sjednány za povinné i volitelné služby. Pokud klient nesplní řádně a včas své závazky byla mu banka oprávněna účtovat úroky z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, dále mu zasílat upomínky a výzvy, za které byl povinen hradit poplatky dle sazebníku a v případě, že nastane skutečnost, že může ohrozit řádné plnění závazků, byla banka oprávněna prohlásit úvěr za splatný. Dopisem ze dne 10. 5. 2021 byla žalovanému zasílána výzva k zaplacení dluhu, kdy dlužná částka ke dni 9. 5. 2021 činila 20.120,99 Kč, přičemž žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění, pokud dluh nebude uhrazen do 9. 6. 2021. Zásilka byla zasílána na doručovací adresu a s poznámkou„ na uvedené adrese neznámý“ se odesílateli vrátila. Dopisem ze dne 26. 7. 2021, odeslaným téhož dne na adresu [adresa žalovaného], byl informován o tom, že má neprodleně zaplatit zesplatněný úvěr, jehož výše ke dni 25. 7. 2021 činila 112.669,58 Kč, když banka využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila, a to s ohledem na prodlení žalovaného. Písemnost nebyla žalovanému doručena, neboť se odesílateli vrátila s poznámkou„ na uvedené adrese neznámý.“ Jedná se o adresu, kterou žalovaný v žádosti uvedl jako adresu zasílací. Z historie splácení pak plyne, že žalovaný čerpal úvěr dne 3. 2. 2020 téměř v plné výši, přičemž dlužná částka úvěru se téměř po celou dobu pohybovala kolem 100.000 Kč a případné splácení na uvedené nemělo vlivu. Od února 2021 došlo k postupnému zvyšování dlužných splátek, které v červenci 2021 dosáhly částky 43.415,77 Kč a v důsledku zesplatnění pak již dluh činil 110.520,61 Kč a postupně se zvyšovaly toliko úroky a úroky z prodlení, které ke dni 25. 4. 2022 činily 8.121,71 Kč, resp. 7.569,32 Kč na úroku z prodlení. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 5. 2022, odeslanou téhož dne na adresu trvalého pobytu žalovaného, byl žalovaný naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 126.508,20 Kč s upozorněním na soudní řešení věci. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele 9. Podle us