18 C 400/2022-19 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 11. 8. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3.000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z žalované částky od 19. 7. 2022 do zaplacení s tím, že žalovaná a původní věřitel – [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 10.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 6.793 Kč, a s náklady, a to v 12 měsíčních splátkách po 1.400 Kč, počínaje dne 25. 6. 2012. Žalovaná však zaplatila pouze 7.000 Kč a žalobkyně, která pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], tak eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 3.000 Kč. Přes předžalobní upomínku žalovaná tuto pohledávku nezaplatila. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované byla výzva doručena fikcí dne 27. 2. 2023. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek. 5. Z rámcové smlouvy o poskytování půjček, ze smlouvy o půjčce, z dokladu o vyplacení půjčky, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z předžalobní upomínky soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Dne [datum] uzavřela žalovaná a [právnická osoba] s.r.o. rámcovou smlouvu o poskytování půjček, která upravovala práva a povinnosti při uzavírání jednotlivých půjček. Téhož dne pak byla uzavřena mezi týmiž účastníky smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 10.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s náklady v celkové výši 16.793 Kč v 12 měsíčních splátkách po 1.400 Kč, splatnými vždy k 25. dni v měsíci počínaje 25. 12. 2012. Částka úvěru byla zaslána na účet žalované dne 1. 6. 2012 [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou ve výši 9.793 Kč, když z této přílohy současně plyne, že žalovaná celkem zaplatila 7.000 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 6. 2022 byla žalovaná informována o postoupení pohledávky, jejím zesplatnění a současně byla vyzvána k jejímu zaplacení do 18. 7. 2022 s upozorněním na soudní řešení věci. 6. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle ustanovení § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, lze při půjčce dohodnout úroky. 8. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovanou byla řádně identifikována, žalovaná byla o postoupení pohledávky informována a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 12. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného v době uzavření smlouvy. Na jejím základě pak byla žalované poskytnuta částka 10.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem 16.800 Kč v 12 splátkách. Žalovaná však zaplatila pouze 3.000 Kč. 13. Žalobkyně se však domáhala zaplacení částky z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, když nedoložila doklady o zesplatnění a žádá toliko jistinu půjčky ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k zaplacení. Soud shledal nárok žalobkyně důvodným, když se žalobkyni podařilo prokázat, že žalované byla na její účet odeslána částka 10.000 Kč, a žalovaná vrátila toliko 7.000 Kč, a zbývá tak doplatit 3.000 Kč. Dnem následujícím po uplynutí lhůty uvedené v předžalobní upomínce se tak žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a žalobkyni tak náleží od tohoto dne úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který v okamžiku prodlení činil 15 % ročně. S ohledem na výše uvedené soud zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. 15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.