18 C 75/2023-29 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 6. 4. 2023, ve znění doplnění ze dne 15. 5. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 33.492 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 4. 4. 2022 do zaplacení s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na částku 3.000 Kč, která byla následně navýšena na celkovou částku 30.000 Kč, když úvěr měl být splacený do 3. 4. 2022. Žalovaný se zároveň zavázal zaplatit úrok ve výši 3.492 Kč. Svým závazkům ze smlouvy však nedostál a dluží celkem 33.492 Kč. Obě částky byly vypláceny žalovanému na jeho běžný účet. Původní věřitel prolustroval žalovaného v dostupných veřejných databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošel k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a žádosti žalovaného proto bylo vyhověno. Původní věřitel vycházel z dokladů poskytnutých žalovaným, které však žalobkyně nemá k dispozici. Pro případ že by soud neuznal nárok z titulu smlouvy o úvěru, navrhovala žalobkyně posouzení věci jako bezdůvodného obohacení. Přes upomínku ze dne 15. 8. 2022 žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. Soud nařídil jednání na den 1. 8. 2023, přičemž žalobkyně svou účast prostřednictvím svého zástupce řádně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] z upomínek, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání, z návrhu na potrestání, z výpisu z účtu, z poučení poškozené právnické osoby v trestním řízení soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: 6. Žalovaný ověřil u společnosti [právnická osoba] poprvé svůj účet již dne [datum], když poslal tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč. Od té doby žalovaný čerpal zřejmě několik úvěrů, když z výpisu z účtu plyne např. půjčka ze dne [datum] ve výši 3.000 Kč, která však není předmětem této žaloby. [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne [datum] prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem byl spotřebitelský, neúčelový, jednorázově splatný úvěr ve výši 3.000 Kč se splatností do 3. 3. 2022 při úrokové sazbě 719,57 % ročně. Žalovaný tak měl za dobu 7 dnů zaplatit 414 Kč navíc. Částka 3.000 Kč byla žalovanému zaslána na jeho běžný účet dne 24. 2. 2022. K uzavření další smlouvy téhož čísla mezi týmiž účastníky došlo dne [datum], kdy došlo ke změně podmínek a to tak, že celková částka úvěru již činila 30.000 Kč a žalovaný měl uhradit 33.492 Kč, když je ve smlouvě uvedena splatnost dne 3. 3. 2022, tedy jeden den od uzavření smlouvy a zároveň se ale uvádí, že doba splatnosti činí 7 dnů. Částka 27.000 Kč byla zaslána na běžný účet žalovaného dne 2. 3. 2022. Upomínkou ze dne 17. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, která již činila 33.932 Kč. Upomínkou ze dne 26. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 34.252 Kč, když se jednalo o poslední možnost mimosoudního vyrovnání. Naposledy byl vyzván předžalobní upomínkou původního věřitele ze dne 3. 4. 2022 k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 34.542 Kč. Žalobkyně jako postupník a [právnická osoba] jako postupitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které přešly pohledávky postupitele na postupníka, přičemž v seznamu postoupených pohledávek je uvedena i pohledávka za žalovaným identifikována číslem smlouvy, jménem a příjmením žalovaného, jeho rodným číslem, číslem žádosti a celkovou dlužnou částku. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne 15. 8. 2022 a stejného data byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ze strany právního zástupce žalobkyně. 7. U [název soudu] byl dne [datum] podán návrh na potrestání obviněného − žalovaného pro podezření ze spáchání přečinu úvěrového podvodu, který se měl dopustit 5 skutky popsanými v návrhu na potrestáni v období od [datum] do [datum], v němž uzavřel celkem 5 známých smluv, kdy zjednodušeně řečeno v žádostech tvrdil, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s měsíčním příjmem ve výši 30.000 Kč, ačkoliv byl evidován u úřadu práce s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ve výši 5.216 Kč za únor 2022. Těmito následnými úvěrovými smlouvami, o které žalovaný žádal v průběhu několika málo dní měla být z jeho strany způsobena škoda ve výši 169.000 Kč. Mezi poškozenými je i společnosti [právnická osoba], která však svůj nárok nepřihlásila do adhezního řízení. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, která byla následně změněna a navýšena na částku 30.000 Kč, která byla žalovanému uhrazena na jeho běžný účet. Smlouva je smlouvou spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěrů povinnost zkoumat úvěruschopnost účastníků, tedy jejich schopnost úvěr řádně splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdce úvěruschopnost zkoumal, nepředložila k tomu však žádné důkazy a ostatně z návrhu na potrestání plyne, že žalovaný je stíhán právě pro přečin úvěrového podvodu, když i u tohoto úvěru uváděl nepravdivé údaje a ve velmi krátkém období se zadlužil tak, že své závazky nebyl schopen splácet a pravděpodobně ani splácet nemínil. Žalobkyně ani její právní předchůdce nepřihlásil svou pohledávku do adhezn