18 C 78/2023-26 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 27. 10. 2022, ve znění doplnění ze dne 11. 5. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7.973 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.000 Kč od 12. 3. 2022 do zaplacení s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím klientské sekce smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5.000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal zaplatit společně s poplatkem ve výši 1.828 Kč nejpozději do 11. 3. 2022. Peněžní prostředky byly převedeny na účet žalovaného dne 11. 2. 2022. Žalobkyni po splatnosti úvěru vznikl nárok jak na zákonný úrok z prodlení, tak i na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 5.000 Kč od 12. 3. 2022 do 26. 10. 2022 ve výši 1.145 Kč, a to dle článku IX.1.a smlouvy. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že posouzení má být přiměřené výši úvěru a délce jeho splatnosti. Navíc při krátkodobých úvěrech je třeba vycházet pouze ze závazků žadatele o úvěr. Je ale především na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, nikoliv aby soud právně významné skutečnosti vyhledával sám a z nich pak dovozoval neplatnost. V tomto případě žalovaný v žádosti uvedl příjem ve výši 30.000 Kč a výdaje v částce 11.000 Kč. Žalobkyně tyto informace považovala za pravdivé. Z výpisu účtu žalovaného za leden 2022 vyplynul kreditní obrat ve výši několika desítek tisíc korun. Z výdajů pak žalobkyně zohlednila jen ty, které byl žalovaný povinen splatit do konce splatnosti poskytnutého úvěru. Z dostupných databází vyplynulo, že žalovaný v nich nemá žádné záznamy. Žalobkyně tak uzavřela, že vzhledem k výši úvěru, jeho splatnosti a s ohledem na předchozí úvěrovou historii žalovaného, byla z její strany posouzena úvěruschopnost dostatečně. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. Soud nařídil jednání na den 12. 7. 2023, z něhož se žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně řádně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. 5. Z žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne [datum], z profilu klienta ze dne 10. 2. 2022, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], z e-mailové komunikace ze dne 14. 9. 2022, z výzvy k úhradě dluhu ze dne 14. 9. 2022, z kopie občanského průkazu žalovaného, z výpisů z účtu a z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 3. 8. 2022 soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: 6. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, přičemž u něj nebyla nalezena žádná exekuce ke dni 10. 2. 2022, nebyl veden v insolvenčním rejstříku, jeho doklady nebyly v databázi odcizených nebo neplatných dokladů, žil v partnerském soužití, neměl vyživovací povinnosti a jeho příjmy činily 30.000 Kč, naopak výdaje 10.000 Kč a výdeje na bydlení taktéž 10.000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti 30.000 Kč. Měsíční výdaje splátek úvěru činily 1.000 Kč. Byly zjištěny i jiné finanční závazky ve výši 12.300 Kč. Původní výše úvěru měla být 10.000 Kč na 28 dnů, specialisty byla tato částka snížena. Žalovaný měl v době poskytnutí úvěru jeden další úvěr s jistinou ve výši 8.000 Kč se splatností do 9. 2. 2023 v částce 15.253 Kč. Z výpisů ze starších úvěrů plyne, že tyto byly zpravidla mimosoudně vymáhány. 7. K uzavření smlouvy o úvěru došlo dne [datum] prostředky komunikace na dálku, přičemž předmětem úvěru bylo poskytnutí částky 5.000 Kč na dobu 28 dnů za poplatek ve výši 1.828 Kč a celkem tak mělo být uhrazeno 6.828 Kč Smlouvou byla sjednána také smluvní pokuta v článku IX. ve výši 0,1 % z částky v prodlení. Částka 5.000 Kč byla zaslána na účet žalovaného dne [datum]. Z výpisu žalovaného z běžného účtu za období od listopadu 2021 do února 2022 plyne, že žalovaný pravděpodobně hrál hazardní hry - sázel, když jsou zde zřejmé platební transakce ze [právnická osoba] a. s. a [právnická osoba] Dále z tohoto výpisu plyne poskytnutí půjčky ve výši 7.000 Kč dne 9. 2. 2022 od [právnická osoba], viditelné je i poskytnutí půjčky 5.000 Kč od [právnická osoba] s. r. o. dne [datum], obdobně poskytnutí půjčky dne [datum] ve výši 8.000 Kč bez uvedení společnosti, další položkou je úvěr od [anonymizována dvě slova] ve výši 20.000 Kč ze dne [datum], dále půjčka od [anonymizována dvě slova] 15.000 Kč dne [datum], příjem od společnosti [právnická osoba] ze dne 13. 1. 2022 ve výši 25.000 Kč, půjčka od [právnická osoba] ze dne [datum] ve výši 9.000 Kč, finanční prostředky od [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum] ve výších 2.000 Kč a 2.200 Kč, příjem za listopad 2021 ve výši 44.752,58 Kč a znovu finanční prostředky od [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] ve stejných výších jako v prosinci 2021 a i příjem žalovaného za říjen 2021 ve výši 32.904 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 9. 2022 byl žalovaný naposled vyzván k zaplacení dlužné částky a vyrozuměn o soudním řešení věci. 8. U [název soudu] byl dne [datum] podán návrh na potrestání obviněného − žalovaného pro podezření ze spáchání přečinu úvěrového podvodu, který se měl dopustit 5 skutky popsanými v návrhu na potrestáni v období od [datum] do [datum], v nichž uzavřel celkem 5 známých smluv, kdy zjednodušeně řečeno v žádostech tvrdil, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s měsíčním příjmem ve výši 30.000 Kč, ačkoliv byl evidován u úřadu práce s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ve výši 5.216 Kč za únor 2022. Těmito následnými úvěrovými smlouvami, o které žalovaný žádal v průběhu několika málo dní měla být z jeho strany způsobena škoda ve výši 169.000 Kč. 9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 5.000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit ve lhůtě splatnosti v trvání 28 dnů. Peněžní prostředky byly zaslány na běžný účet žalovaného. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zá