218 C 10/2023-64 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 4. 4. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13.887 Kč spolu se smluvní pokutou ve výši 747 Kč, dále s náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 800 Kč, dále se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 12.340,16 Kč představované tzv. novou jistinou od 28. 3. 2019 do zaplacení, přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu kapitalizovala ke dni vyhotovení žaloby v částce 4.253 Kč a dále s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 95,95 % ročně z částky 9.957,51 Kč od 28. 3. 2019 do zaplacení a dále také se zákonným úrokem z prodlení z částky 13.887 Kč s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč, který byl téhož dne vyplacen a žalovaná se zavázala tento úvěr při úrokové sazbě 151,7 % ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách po 820 Kč, vždy k 20. dni v měsíci, počínaje listopadem 2018. Schopnost žalované hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované a také z databází. Žalovaná do zesplatnění uhradila pouze dvě splátky, a sice dne 20. 12. 2018 a dne 30. 1. 2019, vždy ve výši 820 Kč. Před zesplatněním však žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 747 Kč za tři smluvní pokuty po 249 Kč za prodlení delší než 30 dnů s úhradou druhé až čtvrté splátky a dále právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 800 Kč, a to za prodlení delší než 15 dnů, vždy ve výši 200 Kč, a to za prodlení s úhradou prvních 4 splátek. V důsledku prodlení žalované došlo následně automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to 65. dnem po prodlení, což v případě žalované nastalo dnem 26. 3. 2019. Žalobkyně k tomuto dni kapitalizovala veškeré příslušenství, které přirostlo k jistině, a vznikla tzv. nová jistina v částce 12.340,16 Kč. Tuto částku měla žalovaná bezodkladně uhradit. Žalobkyni také vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny. Přes předžalobní upomínku žalovaná ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky. 3. Soud nařídil jednání na den 20. 6. 2023, přičemž žalobkyně se z jednání prostřednictvím svého zástupce řádně omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. 4. Z předsmluvního formulář, z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. smlouvy [číslo] ze dne [datum], z prohlášení klientů, z hodnocení klienta, z příkazu k povolení inkasa, z oznámení o přiznání státní sociální podpory, z výpisu z nebankovního registru, z výpisu z registru SOLUS, z oznámení o schválení úvěru, z dokladu o vyplacení úvěru, z výzev k zaplacení, z oznámení o zesplatnění, včetně dokladu o doručení, z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání, z karty klienta, z usnesení [exekutorský úřad] č. j. [číslo jednací], z rozsudku Okresního soudu v Bruntále č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a z pověření soudního exekutora č. j. [číslo jednací] soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaná požádala žalobkyni o úvěr, a ke své osobě uvedla, že je na rodičovské dovolené, s dávkami v výši 11.500 Kč měsíčně. Její výdaje zohledňovaly náklady na bydlení ve výši 1.000 Kč, výdaje na dítě 2.000 Kč a dále životní minimum v částce 3.410 Kč, celkem 6.410 Kč, přičemž žalované po zohlednění rezervy v částce 1.000 Kč zůstávala žalované částka 4.090 Kč. Žalovaná má úplné střední vzdělání, žije v obecním bytě se svým dítětem. K žádosti doložila občanský průkaz. Dle záznamu z registru SOLUS žalovaná dlužila za telekomunikační poplatky částku 8.819 Kč, a to po dobu téměř 3 let, dle záznamu z rejstříku NRKI byla smlouva žalovaná špatná s negativním příznakem. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč, který se zavázala uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 820 Kč, celkem tedy 39.360 Kč, a to vždy k 20. dni v měsíci. Zápůjční úroková sazba i RPSN činily 151,7 % ročně %. Pro případ prodlení se splátkou delší než 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši 249 Kč, a také právo na náhradu účelně vynaložených nákladů při prodlení delším než 15 dnů ve výši 200 Kč. Pro případ prodlení delšího než 65 dnů bylo sjednáno automatické zesplatnění a vznik tzn. nové jistiny, která zahrnovala všechny dosud splatné pohledávky, přičemž pro případ jejího prodlení pak byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Žalobkyně sdělila žalované, že ji úvěr poskytla dopisem ze dne 25. 10. 2018. Již však dne [datum] byla částka 10.000 Kč zaslána na účet žalované. Výzvou ze dne 21. 1. 2019 bylo žalované sděleno, že dluží druhou a třetí splátku a že ji tak žalobkyně účtuje účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč a smluvní pokutu ve výši 249 Kč. Obdobně výzvou ze dne 20. 2. 2019 sdělila žalobkyně žalované, že již dluží třetí a čtvrtou splátku a znovu účtovala účelně vynaložené náklady a další smluvní pokutu ve stejné výši. Výzvou ze dne 25. 3. 2019 byla žalovaná upozorněna již na 3 dlužné splátky, přičemž znovu ji byla účtována náhrada hotových výdajů v celkové výši 800 Kč a smluvní pokuta v celkové výši 747 Kč. Žalovaná byla upozorněna na možnost zesplatnění. Dopisem ze dne 26. 3. 2019 sdělila žalobkyně žalované, že z důvodu prodlení došlo k zesplatnění úvěru a že aktuálně dlužná částka činí 13.887 Kč a má být uhrazena nejpozději do 10 dnů od odeslání oznámení. Žalovaná si tuto písemnost v úložní lhůtě nevyzvedla. Dle karty žalované tato provedla pouze dvě úhrady, a to dne 20. 11. 2018 a dne 30. 1. 2019 v částce 820 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 3. 2023, odeslanou téhož dne na adresu žalované uvedenou ve smlouvě, byla žalovaná naposledy vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 13.887 Kč s příslušenstvím s upozorněním na soudní řešení věci. Dle vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], odpovídá efektivní úrokové sazbě 151 % ročně nominální úroková sazba 95,6491 % ročně a efektivní úrokové sazbě 152 % ročně pak 96,0785 % ročně. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že vůči žalované byla dne [datum] nařízena exekuce ve prospěch oprávněné [příjmení] [anonymizována dvě slova] na částku 32.536 Kč s příslušenstvím, k jejímuž zastavení došlo až na základě rozhodnutí soudního exekutora [exekutorský úřad] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Další exekuce byla vůči žalované vedena na základě pověření sice vydaného až dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací], ale na základě platebního rozkazu Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalovaná měla v době poskytnutí úvěru dále závazek vůči obchodníkovi s elektřinou, přičemž z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vyplývá, že dlužila za sdružené služby dodávky elektřiny za období od 29. 9. 2015 do 31. 1. 2016 celkem 5.026 Kč. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úv