218 C 25/2022-40 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 9. 12. 2022, ve znění doplnění ze dne 1. 2. 2022, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 9.314 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za období od 11. 10. 2022 do zaplacení s tím, že žalobce a žalovaná původně dne [datum] uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, ke které byl dne [datum] uzavřen dodatek, který prodlužoval nájemní smlouvu do 11. 1. 2020. Na základě této smlouvy žalovaná užívala byt [číslo] o velikosti 1 + 1 v domě [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [anonymizováno]. Po datu ukončení nájemní smlouvy žalovaná užívala byt bez právního důvodu, a to až do 1. 6. 2021, kdy došlo k jejímu vyklizení. Za období od ledna do vyklizení tak žalovaná dluží na bezdůvodném obohacení částku odpovídající obvyklé výše nájemného, celkem 5.823 Kč a dále bezdůvodné obohacení v ceně jí fakticky spotřebovaných služeb ve výši 3.495 Kč, celkem 9.314 Kč. Vyúčtování bylo žalované řádně doručeno dne 10. 5. 2022. Přes předžalobní upomínku žalovaná nezaplatila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky. 3. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobce i žalovaná byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Výzva byla doručena žalobci dne 17. 3. 2023, žalované fikcí dne 3. 4. 2023. Ve stanovené lhůtě se žádný z účastníků nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobce ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí, ze smlouvy o nájmu pro bydlení, včetně dodatku, z výpočtového listu, z protokolu o převzetí bytu, z vyúčtování služeb, z přehledu nedoplatků, z vyrozumění o vyklizení, z výzvy a z upomínky soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobce je vlastníkem mimo jiné bytové jednotky č. 32 v domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] který je zapsán na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. K této bytové jednotce uzavřeli účastníci dne [datum] smlouvu o nájmu pro bydlení. Touto nájemní smlouvou byla doba nájmu sjednána na dobu určitou od 11. 7. 2018 do 11. 10. 2018. K prodloužení nájemní smlouvy do 11. 1. 2020 došlo dodatkem ze dne [datum]. Dle nájemní smlouvy bylo nájemné sjednáno dohodou ve výši uvedené ve výpočtovém listě. Dle výpočtového listu platného od 1. 2. 2020 bylo nájemné stanoveno v částce 1.045 Kč za pronájem podlahové plochy a 112 Kč za pronájem inventáře, celkem 1.157 Kč jen za nájemné. Žalovaná převzala byt dne 17. 7. 2018 a úhrada za užívání měla být hrazena do 1. 6. 2021, kdy došlo k vyklizení žalované v její nepřítomnosti ze strany soudního doručovatele. Výzvou ze dne 20. 2. 2020 bylo žalované sděleno, že jí dne 11. 1. 2020 skončila nájemní smlouva a že již předtím obdržela výzvu k uzavření nové nájemní smlouvy, přičemž k podpisu smlouvy nedošlo. Žalovaná byla proto vyzvána buď k dostavení se a k podpisu nové nájemní smlouvy, anebo k opuštění, vyklizení a předání bytu do 15. 3. 2020, když současně byla upozorněna na dluh. Výzva byla žalované doručena dne 26. 2. 2020. Dle vyúčtování služeb za období roku 2021 žalovaná na zálohách nezaplatila ničeho a celková částka spotřebovaných služeb činila 6.725 Kč. Proti této částce byla započítána kauce ve výši 3.231 Kč. Vyúčtování bylo žalované vhozeno do domovní schránky dne 10. 5. 2022. Upomínkou ze dne 27. 9. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 9.314 Kč do 10. 10. 2022. Upomínku si žalovaná v místě svého trvalého bydliště nevyzvedla. 5. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena původně nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku se specifiky pro nájem bytu, k jejímuž ukončení došlo uplynutím sjednané doby dne 11. 1. 2020. Žalovaná však byt užívala i po tomto datu, aniž by jí svědčil jakýkoliv užívací titul. Její jednání je tak nutné kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení, neboť se obohatila na úkor žalobce do výše nájemného v místě a čase obvyklého, kterým by bylo nájemné, které by žalovaná platila, kdyby měla řádně uzavřenou nájemní smlouvu. Za období roku 2021 tak žalovaná nezaplatila ničeho, naopak byt užívala až do 1. 6. 2021, kdy došlo k jejímu soudnímu vyklizení a dále v tomto bytě spotřebovávala služby. Celá částka ve výši 9.314 Kč tak přestavuje bezdůvodně obohacení za užívání bytu od 1. 1. 2021 do 1. 6. 2021 včetně služeb, proti kterým byla započtena kauce uhrazená již v minulosti ze strany žalované. Je nepochybné, že žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení marným uplynutím lhůty uvedené ve výzvě a je tak od 11. 10. 2022 v prodlení. Žalobci proto náleží úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který v okamžiku prodlení činil 15 % ročně. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal k úhradě dlužné částky, tak jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu a žalovanou zavázal k úhradě nákladů řízení ve věci zcela úspěšnému žalobci, jehož náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč a náklady za jeden úkon právní služby v podobě sepisu žaloby ze strany nezastoupeného účastníka ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.