8 C 197/2022-34 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky 20.500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši 20.000 Kč. Předmětem žalobního návrhu byla pohledávka ve výši 20.500 Kč skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 20.000 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru splatným nejpozději 11. 4. 2021. V podání ze dne 13. 9. 2020 sdělila žalobkyně soudu, že žalovaná uhradila částku ve výši 5.300 Kč na tento případ. 2. Co se týká posuzování úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla, že žalovaná byla původním věřitelem lustrována ve veřejně dostupných databázích. Žalobkyně již nedisponuje žádnými listinnými doklady k prokázání toho, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 4.446 Kč včetně příslušenství a soud, v souladu s tímto částečným zpětvzetím, řízení v souladu s ustanovením § 96 o. s. ř. ve výroku I. tohoto rozsudku zastavil. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou došlo k uzavření úvěrové smlouvy dne [datum]. Jednalo se o úvěr spotřebitelský, neúčelový, splatný jednorázově. Celková jistina úvěru činila 20.000 Kč, celkem ke splacení 23.800 Kč, délka splatnosti půjčky 20 dnů. Zápůjční úroková sazba do data splatnosti 346,75 % (smlouva o úvěru [číslo]). Žalovaná čerpala úvěr ve výši 20.000 Kč (výpis účtu). Aktivní legitimaci v podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přiloženého seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky. 5. Po částečném zastavení řízení zůstala předmětem řízení pohledávka žalobkyně na částku 16.054 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně sdělila soudu, že nedisponuje žádnými doklady k prokázání tvrzení, že před poskytnutím úvěru byla u žalované řádně zkoumána úvěruschopnost v souladu s ustanovením § 86 odstavec 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené tvrzení žalobkyně dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti dle ustanovení § 86 odstavec 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru a nezkoumal řádně a neposoudil řádně úvěruschopnost spotřebitele, a to tak, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Důsledkem porušení této povinnosti je nastalá absolutní neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy. S ohledem na výše uvedené dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] dle ustanovení § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru a k neplatnosti smlouvy přihlédl i bez návrhu. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je možno považovat za jednání, které odporuje § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele, jehož smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovni informovanosti. 6. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jsou si pak strany neplatné smlouvy povinny vzájemný vztah vypořádat v režimu ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby ji druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Další uplatněné nároky z neplatné smlouvy nevznikají. 7. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl žalobě co do poskytnuté jistiny ve výši 20.000 Kč ponížené o žalovanou provedené úhrady ve výši 5.300 Kč. Na požadované úroky z prodlení má žalobkyně nárok v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Další uplatněné nároky žalobkyni z neplatné smlouvy nevznikly a byly soudem zamítnuty. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 146 odstavec 2 věta první občanského soudního řádu, když zavinění zastavení řízení co do částky ve výši 4.446 Kč se zákonným úrokem z prodlení shledal na straně žalobkyně. Žalobkyně pak byla úspěšná co do částky 16.979,31 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku tj. 72 % úspěchu. Žalovaná pak byla úspěšná co do částky ve výši 6.699,31 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku tj. 28 %. Výsledný úspěch žalobkyně pak představuje 44 % 100 % náhrada nákladů řízení by představovala zaplacený soudní poplatek ve výši 820 Kč a dále náklady právního zastoupení dle § 14 b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony dle § 11 citované vyhlášky po 300 Kč a tři režijní paušály po 100 Kč a DPH podle § 137 o. s. ř., celkem 2.272 Kč. Výslednému úspěchu žalobkyně 44 % pak odpovídá přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 999,70 Kč a náklady jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.