8 C 240/2022-36 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 7.651 Kč s úrokem z prodlení, se smluvní pokutou a paušální náhradou nákladů na upomínání s tím, že její právní předchůdce s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Žalovaná obdržela částku ve výši 6.500 Kč a lhůta splatnosti byla sjednána do 5. 7. 2021 (smlouva, tvrzení žalobkyně). Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a společným prohlášením smluvních stran ze dne 31. 1. 2022. Žalobkyně původně požadovala žalobou neuhrazenou jistinu ve výši 6.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 277,01 Kč. Dále požadovala neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč jako poplatek za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného dle 4 odstavce 3 strany úvěrové smlouvy. Dále žalobkyně požadovala náhradu za účelně vynaložené náklady mimo soudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 1.151 Kč, která je uvedená v úvěrové smlouvě jako nárok na 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalobkyně prokázala, že žalovaná obdržela od jejího právního předchůdce dne [datum] částku ve výši 4.500 Kč (výpis z účtu) a dále obdržela dne [datum] v hotovosti částku ve výši 2.000 Kč, a to při podpisu smlouvy o úvěru dne [datum] (smlouva o úvěru s podpisem žalované). 5. Žalobkyně byla vyzvána usnesením soudu ze dne 19. 10. 2022 k doplnění tvrzení a prokázání skutečnosti zda a jakým způsobem věřitel posoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr před jeho poskytnutím. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr, a z tohoto důvodu žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši 1.301 Kč představující požadované příslušenství, respektive kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.151 Kč. V souladu s učiněným zpětvzetím, soud dle ustanovení § 96 o. s. ř. řízení, ve výroku I. tohoto rozsudku co do částky ve výši 1.301 Kč zastavil. Předmětem řízení pak zůstala požadovaná jistina ve výši 6.500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení a plynoucím zákonným úrokem z prodlení, a dále žalobkyní požadované náklady na mimosoudní vymáhání ve výši 434 Kč. 6. S ohledem na tvrzení žalobkyně, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet předmětný úvěr, dospěl soud k závěru, že schopnost hradit úvěr ze strany spotřebitele žalované nebyla věřitelem řádně před poskytnutím úvěru zkoumána, a proto soud dovodil absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 87 odstavec 1 věta prvá a § 86 odstavec 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení § 2991 a následujících jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení i s ohledem na již částečně zastavené řízení. Proto soud vyhověl žalobě co do požadované částky ve výši 6.500 Kč představující poskytnutou jistinu žalované. Dále má žalobkyně nárok na požadovaný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a plynoucí zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na neplatnou smlouvu pak žalobkyni nevznikly žádné další nároky a požadavek na zaplacení částky 434 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky byl posouzen jako nedůvodný a byl zamítnut. 7. Co se týká náhrady nákladů řízení, rozhodl soud dle ustanovení § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu s ohledem na zjištěný poměr úspěchu účastníků ve věci a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 938,07 Kč. Soud zjistil poměrný úspěch účastníků ve věci, když ke dni soudního rozhodnutí kapitalizoval i zákonné úroky z prodlení přiznané ve výroku II. žalobkyni a vypočetl úspěch žalobkyně 81,51 % a úspěch žalované představoval 18,50 % co do výroku III., a dále co do výroku I., když zavinění zastavení řízení shledal soud na straně žalobkyně dle ustanovení § 146 odstavec 2 věta první občanského soudního řádu. Výsledný úspěch žalobkyně pak představuje 63 % a tomu odpovídající náhradu nákladů řízení ve výši 938,07 Kč (100 % náhrady nákladů řízení by představovala částka 1.489 Kč - zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení - odměna podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) po 200 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, to vše zvýšené o 21% DPH podle § 137 občanského soudního řádu). K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.