8 C 65/2023-41 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 2.330 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 1.500 Kč. K poskytnuté jistině ve výši 1.500 Kč požadovala žalobkyně celkové náklady spojené s úvěrem ve výši 330 Kč, paušální náhradu nákladů spojených s upomínkami ve výši 57,75 Kč a smluvní pokutu ve výši 500 Kč (0,1 % denně z částky ve výši 1.830 Kč do 15. 11. 2022). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne [datum] na její bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 1.500 Kč (potvrzení o provedené odchozí platbě od [obec] [anonymizováno] z 25 4. 2023, výpis z běžného účtu žalované za období červenec a červen 2022). Dále má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. obč. zákoníku smlouva o úvěru (dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku dle obsahu předložené smlouvy o úvěr), na základě které žalovaná čerpala na svůj bankovní účet 1.500 Kč (smlouva o úvěru z 2. 8. 2022, doklad o provedené platbě). 4. S ohledem na tvrzení uvedená v žalobě soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 20. 4. 2023, aby doplnila tvrzení ohledně způsobu, kterým posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně žádná tvrzení k výzvě soudu nedoplnila. Pouze předložila výpis z běžného účtu žalované za období od 1. 7. 2022 do 4. 7. 2022. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, když nezjišťovala příjmy a ani výdaje žalované a tyto nijak neprověřovala. Z předložených výpisů z běžného účtu pak nelze dovodit, jaké měla žalovaná příjmy, kde byla případně zaměstnána a jaké byly její skutečné výdaje. Soud s ohledem na ust. § 86 odst. 2 věta prvá a § 87 odst. 1 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru dovodil absolutní neplatnost uzavřené úvěrového smlouvy a k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu. Žalovaný nárok pak posoudil soud v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované a přiznal žalobkyni částku ve výši 1.500 Kč odpovídající poskytnuté jistině. Ostatní nároky posoudil soud jako nedůvodné a byly zamítnuty. Na zákonné úroky z prodlení má žalobkyně právo dle ust. § 1970 obč. zákoníku ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a vycházel z částečného úspěchu a neúspěchu účastníků v dané věci. Pro potřeby výpočtu nákladů řízení soud kapitalizoval veškeré příslušenstvím a vypočet úspěch žalobkyně ve věci co do 64,57 % (1.500 Kč + 196,64 Kč) a žalované ve výši 35,43 % (887,75 Kč + 43,26 Kč). Výsledný úspěch žalobkyně pak představuje 29,14 %. V tomto řízení představují 100 % náklady řízení částku ve výši 4.514 Kč (zaplacený SOP 400 Kč a náklady právního zastoupení za 3 vykonané úkony, tj. za 2 úkony převzetí zastoupení a podání žaloby po 1.000 Kč a půl úkonu za zaslanou výzvu ve výši 500 Kč + 3 x 300 RP ve výši 900 Kč a DPH). Výslednému úspěchu žalobkyně pak odpovídají náklady řízení ve výši 1.315,40 Kč, které byly žalobkyni přiznány a jsou splatné k rukám jejího právního zástupce.