12 C 20/2023-15 — Okresní soud v Bruntále

Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím představující náklady za poskytnutí záchytné služby, které vznikly žalobkyni v souvislosti s pobytem žalovaného [datum] v Protialkoholní záchytné stanici [ulice]. Žalovaný tyto náklady přes písemnou předžalobní upomínku žalobkyně neuhradil přesto, že je písemně [datum] uznal co do důvodu a výše.Žalobkyně nárokuje peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, proto není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek tak obsahuje pouze zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř.V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovanému byla [datum] poskytnuta žalobkyní záchytná služba v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobkyní. Při vyšetření žalovaného byla zjištěna přítomnost alkoholu. V souvislosti s poskytnutím záchytné služby vznikly žalobkyni náklady ve výši 3 000 Kč vyúčtované daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni dne [datum] písemně uznal co do důvodu a výše, avšak žalovanou částku v termínu splatnosti, tj. do 1. 9. 2021, nezaplatil. Žalovaný pohledávku neuhradil ani přes písemnou předžalobní upomínku ze dne [datum].Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil dle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, a v případě náhrady nákladů za ubytování dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. V obou případech hradí vzniklé náklady vyšetřovaná osoba, u které byla prokázána přítomnost alkoholu. Dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o.z.“), má věřitel při prodlení s plněním peněžitého dluhu právo požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na zákonný úrok z prodlení je důvodný od 2. 9. 2021, neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky. V případě písemného uznání dluhu co do důvodu a výše se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval (§ 2053 o.z.). Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, a proto zavázal žalovaného k jeho úhradě ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Výzva dle § 142a o.s.ř. byla žalovanému zaslána. Ve věci jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., proto soud uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 1 489 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek 400 Kč (položka 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč v částce 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby); odměna advokáta 600 Kč (3 úkony á 200 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. Žalovaný je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi.