14 C 270/2023-23 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 29 533,07 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 533,07 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 471,2 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, a částky 521 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, kterou je společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , jiné reg. č.: , tel. číslo, , se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jako úvěrující smlouvu o revolvingovém úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, následně žalovaná čerpala finanční prostředky ze sjednaného úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč, avšak načerpané prostředky řádně a včas spolu s úrokem nevrátila, proto jí vznikl dluh ve výši 29 533,07 Kč s příslušenstvím a také dluh ve výši 521 Kč na smluvní pokutě za prodlení se splacením dlužné částky úvěru. Co se týče aktivní legitimace, uvádí k tomu žalobkyně, že dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek a na základě této smlouvy pak došlo i k postoupení pohledávky za žalovanou s účinností ke dni , datum, .2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že schopnost splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr byla ověřována právní předchůdkyní žalobkyně před samotným uzavřením smlouvy o úvěru, a to na základě vyplněné žádosti o úvěru, ve které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o její finanční situaci. Dále pak právní předchůdkyně žalobkyně prověřila žalovanou v interních a externích rejstřících a v registru SOLUS.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), srovnej např. s usnesením Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10. Zásilku soudu si žalovaná osobně nepřevzala.4. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzvána, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; k výzvě se žalovaná nevyjádřila.5. Soud má za prokázané, že žalovaná dne , datum, uzavřela písemnou dohodu s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , jiné reg. č.: , tel. číslo, , se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , pojmenovanou jako Smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které jí bylo nabídnuto opakované poskytnutí finančních prostředků až do výše 30 000 Kč, s tím, že tyto finanční prostředky musí průběžně a za poskytnutí prostředků se zavázala zaplatit finanční prostředky (důkaz: Žádost/Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, ). Před samotným podpisem výše uvedené písemné dohody zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně finanční možnosti žalované a dospěla k závěru, že žalovaná má dostatečné finanční prostředky na případné splácení úvěru, k tomuto závěru došla zejména tak, že vyšla z její žádosti o úvěr a vzala za prokázané její příjmy ve výši 10 000 Kč a dále vzala bez dalšího za prokázané jeho tvrzené výdaje ve výši 5 000 Kč (důkaz: Žádost/Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované postupně celkem částku 76 860,7 Kč a žalovaná jí vrátila pouze 73 802 Kč (důkaz: platební historie). Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena písemná dohoda nazvaná smlouva o postoupení pohledávek a na základě této dohody pak došlo mimo jiné i k převedení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2023). K vrácení dlužné částky byla žalovaná vyzvána nejdříve v předžalobní výzvě ze dne 11. 5. 2023, kde byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 22. 5. 2023, a tato výzva byla žalované doručována dne 16. 5. 2023, avšak žalovaná si zásilku nepřevzala (důkaz: předžalobní výzva ze dne 27. 1. 2023, podací lístek ze dne 15. 3. 2023, služba sledování zásilek dostupná na: „https://www.postaonline.cz/trackandtrace“).6. Soudem zjištěný skutkový stav je následující: Právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala finanční možnosti žalované pro to, aby jí opakovaně za úplatu poskytla finanční prostředky až do výše 30 000 Kč, přičemž vyšla z jejích tvrzených příjmů a výdajů, a zjistila, že má dostatečné finanční prostředky pro vrácení částky i s odměnou za poskytnutí finančních prostředků, proto s žalovanou dne , datum, uzavřela písemnou dohodu pojmenovanou jako Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které jí bylo nabídnuto opakované poskytnutí finančních prostředků až do výše 30 000 Kč, s tím, že tyto finanční prostředky bude průběžně vracet a za poskytnutí prostředků se žalovaná zavázala zaplatit odměnu (úroky). Na základě dohody jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla postupně částku v celkové výši 76 860,7 Kč a žalovaná jí vrátila pouze 73 802 Kč. Pohledávka za žalovanou byla převedena na žalobkyni, která vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, kdy výzva k zaplacení dluhu byla v předžalobní výzvě a žalovaná měla uhradit dluh do dne 22. 5. 2023. Předžalobní výzva byla žalované doručována dne 16. 5. 2023, avšak žalovaná si zásilku nepřevzala.7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 1958 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyn