18 C 130/2024-14 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky od 25. 1. 2024 s tím, že žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení, když nebyla schopna doložit původní smlouvu uzavřenou mezi věřitelem a žalovaným. Původní věřitel poskytl žalovanému dne 4. 5. 2022 částku 4.000 Kč převodem na jeho bankovní účet s uvedením jeho rodného čísla. Žalovaný se tak bez spravedlivého důvodu obohatil a musí obohacení vydat. K vrácení částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 14. 1. 2024, z níž žalobkyně dovozuje požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla ze společnosti , právnická osoba, , která předmětnou finanční částku žalovanému zaslala, nejprve postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, . a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí do datové schránky dne 14. 6. 2024. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z potvrzení o provedené platbě, ze smluv o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek, z předžalobní upomínky, včetně dokladů o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Společnost , právnická osoba, jako věřitel a žalovaný jako klient měli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž tato smlouva je však podepsána toliko ze strany věřitele. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky 4.000 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, na dobu neurčitou při úrokové sazbě 40 % měsíčně. Částka 4.000 Kč byla na účet č. , číslo účtu, /, Anonymizováno, zaslána dne , datum, , v poznámce je právě uvedeno rodné číslo žalovaného. Společnost , právnická osoba, a společnost , právnická osoba, . uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly postoupeny pohledávky vzniklé ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze. Dle této přílohy je zde uvedena i pohledávka za žalovaným specifikována číslem smlouvy, datem uzavření, typem produktu a dlužnou částkou. Společnost , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, která znovu v příloze č. 1 uvádí seznam postoupených pohledávek, kde je uvedena i pohledávka za žalovaným. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne 14. 1. 2024, odeslaným téhož dne, a kterým byl také žalovaný naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 3 dnů na bankovní účet.5. Soudu je z jeho činnosti známo, že účet č. , č. účtu, je běžným účtem žalovaného, jehož majitelem byl i v květnu 2022, když například v únoru 2022 žalovaný žádal o poskytnutí úvěru u , právnická osoba, a majitelem tohoto běžného účtu byl.6. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě dvou smluv o postoupení pohledávek uzavřených ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávek informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, požadovala úhradu dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému byla na jeho běžný účet zaslána částka 4.000 Kč, z níž nevrátil ničeho a k jejímu vrácení byl vyzván nejpozději předžalobní upomínkou ze dne 14. 1. 2024. Marným uplynutím lhůty uvedené v upomínce, která činila 3 dny, se žalovaný ocitl v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a od tohoto dne žalobkyni náleží úrok z prodlení, jehož výše je ustanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který v okamžiku prodlení činil 14,75 % ročně. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku.11. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 189 Kč. Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.