18 C 99/2024-19 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 3. 9. 2023 do zaplacení s tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit nejpozději do 2. 9. 2023, a to spolu se smluvním úrokem v kapitalizované výši 900 Kč. Před poskytnutím úvěru žalovaný vyplnil registrační formulář na webových stránkách , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, a po ověření bankovního účtu žalovaného zasláním částky ve výši 1 Kč byl úvěr poskytnut. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, navrhla žalobkyně, aby tento nárok byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 28. 6. 2024. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.4. Ze smlouvy o úvěru, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z dokladu o vyplacení úvěru, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání a ze sdělení banky, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobkyně jako společnost a žalovaný jako klient uzavřeli prostředky komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se společnost zavázala na žádost klienta mu poskytnout na jeho bankovní účet úvěr a klient se zavázal úvěr vrátit a zaplatit společnosti poplatky za poskytnutí úvěru a smluvené úroky. Žalovanému byl poskytnut bezhotovostní, bezúčelový úvěr ve výši 3.000 Kč se splatností do 2. 9. 2023, kdy nejpozději tento den měl uhradit částku 3.900 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 0 Kč, naopak úroková sazba 1 % denně. Smlouvou byla sjednána také smluvní pokuta v případě prodlení ve výši 0,1 % denně a poplatky za upomínku. Částka 3.000 Kč byla ve prospěch účtu č. , č. účtu, zaslána dne , datum, v 8.25 hod. , právnická osoba, , právnická osoba, potvrdila, že uvedené číslo účtu odpovídá číslu účtu majitele – žalovaného a současně potvrdila připsání této částky. Upomínkou ze dne 17. 1. 2024, odeslanou téhož dne na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě, která je současně jeho adresou trvalého pobytu, byl žalovaný naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 3.070,58 Kč ve lhůtě 3 dnů s tím, že žalovaný byl upozorněn na soudní řešení věci.5. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3.000 Kč se splatností do 30 dnů, když spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal zaplatit i úrok, který v kapitalizované podobě činil 900 Kč za uvedené období. Úvěr je současně úvěrem spotřebitelským, podléhajícím zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníků úvěr řádně splácet. V tomto konkrétním případě žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by snad činila jakékoliv kroky v tomto směru a sama navrhla, aby její nárok byl případně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Lze souhlasit s žalobkyní, pokud má za to, že předmětná smlouva je neplatná ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť právě ze strany žalobkyně nebyly činěny žádné kroky ke splnění této povinnosti věřitele, a proto ze zákona následuje následek v podobě absolutní neplatnosti. Nárok žalobkyně tak má původ právě v ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona, když věřiteli náleží toliko jistina úvěru po zohlednění případných plateb, které však v případě žalovaného nebyly provedeny, a tak žalobkyni náleží částka 3.000 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení počítaného ode dne uplynutí lhůty k zaplacení stanovené předžalobní upomínkou. Žalovaný se tedy ocitl v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku dne 21. 1. 2024 a od tohoto dne žalobkyni náleží úrok z prodlení, který k tomuto dni činil 14,75 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl.6. Jak již bylo uvedeno výše, soud nemohl vyhovět žalobě co do nároku na zaplacení úroku v kapitalizované výši 900 Kč, neboť má původ v neplatné smlouvě, a obdobně je nutno pohlížet také na požadované příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 900 Kč od 3. 9. 2023 do zaplacení a také co do úroků z prodlení z částky 3.000 Kč, který žalobkyně požadovala od splatnosti nároku dle neplatné smlouvy, kdy soud musel zamítnout žalobu co do rozdílu mezi zákonným úrokem z prodlení ke dni 3. 9. 2023 a ke dni 20. 1. 2024 a také po období rozdílného data splatnosti.7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, přičemž se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěchu, který byl vyčíslen ke dni vydání rozhodnutí. Žalobou byla požadována částka 4.389,62 Kč, představující 100 %, žalobkyně byla úspěšná co do částky 3.200,70 Kč, odpovídající 72,9 %, neúspěšná co do částky 1.188,92 Kč, odpovídající 27,1 %. Žalobkyni tak náleží 45,8 % plné odměny. Výše náhrady nákladů řízení pak vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni by proto náležel zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náležela by mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 189 Kč. Náklady řízení by celkem činily 1.489 Kč, avšak s ohledem na výše stanovený poměr činí 681,96 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.