8 C 172/2023-34 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky celkem ve výši 210.693,43 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] mezi účastníky řízení dne 7. [anonymizováno] 2021 a dále z titulu mezi účastníky uzavřené úvěrové smlouvy [číslo] dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru. Žalovaná čerpala předmětný úvěr prostřednictvím kreditní karty. V úvěrové smlouvě jsou informace k žalované, a to stav svobodná, počet dětí 0, vzdělání střední, typ bydlení vlastní dům/byt, zdroj hlavního příjmu žalované zaměstnanec s čistým hlavním měsíčním příjmem 22.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 25.000 Kč. Byl sjednán bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 25.000 Kč, roční úroková sazba 24,88 %, RPSN 27,93 %, celková částka splatná spotřebitelem 28.370 Kč. Výše minimální měsíčních splátky 2,97 % z úvěrového rámce, tj. 743 Kč. Výše prvního čerpání na účet klienta 25.000 Kč. Termín splatnosti měsíční splátky vždy k 20. dni v měsíci. [ulice] úhrada za pojištění činí 8,9 % z minimální splátky úvěru. Byly sjednány účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním v důsledku nesplácení úvěru na 100 Kč za měsíc vymáhání. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč z dlužné splátky a jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, max. však 0,1 % denně z dlužné částky (úvěrová smlouva, úvěrové podmínky, splátkový kalendář). Žalovaná nehradila poskytnutý úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně dle odst. 6.1 úvěrových podmínek úvěr zesplatnila výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 13. 4. 2023 (výzva z 13. 4. 2023). Žalovaná na poskytnutý úvěr čerpala částku ve výši 210.422 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad). Na daný úvěr žalovaná uhradila celkem 64.714 Kč (tvrzení žalobkyně). Předžalobní výzvou vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu, a podanou žalobou požaduje neuhrazenou jistinu 195.668,02 Kč + náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.500 Kč a dále kapitalizovaný a běžící úrok a kapitalizovaný běžící zákonný úrok z prodlení (předžalobní výzva). 5. Dále má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva [číslo]. Jednalo se o spotřebitelský hotovostní úvěr bezúčelový, výše úvěru 20.000 Kč, počet splátek 12, celková výše měsíční splátky 2.080 Kč, roční úroková sazba 27,55 % RSN 31,9 %. Celková částka splatná spotřebitelem 22.920 Kč. První splátka je splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru, druhá a následující splátka je splatná vždy 15. dne v kalendářním měsíci. Měsíční úhrada za pojištění činí 170 Kč. Účelně vynaložené náklady spojené s upomínám v důsledku nesplácení úvěru činí 300 Kč za měsíc vymáhání. Smluvní pokuta činí 500 Kč v případě dlužné splátky. Žalovaná je označena rodným číslem jako fyzická osoba nepodnikatel se vzděláním středním, typ bydlení vlastní dům/byt, rodinný stav svobodná, počet vyživovaných dětí 0, zdroj hlavního příjmu zaměstnanec s čistým hlavním měsíčním příjmem 25.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 25.000 Kč. Je uveden zaměstnavatel [právnická osoba], se sídlem v [obec] a zaměstnání žalované je od 4/2017 (úvěrová smlouva, úvěrové podmínky). Žalovaná čerpala úvěr ve výši 20.000 Kč, uhradila částku 13.2890 Kč (předpis splátek, čerpání a úhrad). Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplácela úvěr řádně, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 13. 4. 2023 a požaduje neuhrazenou jistinu 10.945,41 Kč, poplatky za pojištění ve výši 680 Kč, náklady na vymáhání ve výši 300 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč a kapitalizovaný a běžící úrok a kapitalizovaný a běžící zákonný úrok z prodlení (výzva ke splacení celého dluhu ze dne 13. 4 2023 a předžalobní výzva). 6. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovanou jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy. 7. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019-103 ze dne 5. 11. 2019). 9. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že před uzavřením obou úvěrových smluv řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří zjišťovali kreditní skóre žadatele o úvěr a přezkoumávali klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalobkyně předložila„ potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“, ve kterém je uvedeno, že oddělení potvrzuje, že žalobkyně provedla před uzavřením smlouvy ověření bonity klienta. Je zde uvedená specifikace klienta, svobodná, druh bydlení vlastní byt/dům, počet dětí 0. Finanční údaje zdroj příjmu klienta a zaměstnanec s příjmem 22.000 Kč a s příjmem ostatních členů domácnosti 25.000 Kč. Tyto údaje pak odpovídají údajům uvedeným do úvěrové smlouvy. Navíc se zde ještě uvádí měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 12.000 Kč (potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik). Dále žalobkyně předložila potvrzení o provedení ověření bonity klienta i ke druhé úvěrové smlouvě z [datum], kde jsou uvedeny stejné údaje, vyjma výše příjmů žadatele o úvěr a v tomto případě se jedná o částku 25.000 Kč. Také jsou jiné měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti a v tomto případě 18.000 Kč (u předchozího úvěru šlo o částku 12.000 Kč). Dále je součástí těchto potvrzení odpověď prověření ve veřejných registrech NRKI, JAP – půjčka, ISIR, CEE a MVCR s výsledkem negativní (potvrzení). Dále předložila žalobkyně soudu listinu nazvanou jako„ Metodika – výklad“, kde vysvětluje, že naplňuje svoji zákonnou povinnost posuzováním úvěruschopnosti spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit scoringu., které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných, jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod., a pro tento účel je využíván statistický model. Dále zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky, v rámci něhož je ověřována schopnost klienta splácet další finanční