8 C 85/2024-36 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 4.648,01 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným. Žalobkyně požadovala poskytnutou dlužnou jistinu ve výši 4.611,12 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15,16 Kč (za období od 26. 9. 2023 do 4. 10. 2023), kapitalizovaný úrok ve výši 894,92 Kč, smluvní pokutu ve výši 36,89 Kč (od 26. 9. 2023 do 4. 10. 2023).2. Podáním ze dne 23. 5. 2024 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení částky ve výši 894,92 Kč (kapitalizovaný úrok) a částky ve výši 36,89 Kč (smluvní pokuta). V souladu s učiněným zpětvzetím, soud dle ust. § 96 občanského soudního řádu, řízení částečně zastavil co do zaplacení částky ve výši 931,81 Kč. Zavinění zastavení řízení bylo shledáno na straně žalobkyně, když žaloba byla částečně vzata zpět, neboť žalobkyně nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, , byť distančním způsobem prostředky komunikace na dálku, na základě které žalovaný čerpal na svůj bankovní účet částku ve výši 10.000 Kč (viz smlouva, dodatek, verifikační platba, proplacení úvěru). Žalovaný je ve smlouvě označen jako fyzická osoba spotřebitel. Předmětem smlouvy je neúčelový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení. Výše spotřebitelského úvěru je 10.000 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru 5 měsíců. Smluvní pokuta činí 0,1 % denně z částky jistiny, ohledně níž je klient v prodlení. Termíny splátek jsou uvedeny ve smlouvě (smlouva o spotřebitelském úvěru, dodatek). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou (předžalobní výzva). Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně prokázala předloženou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy a oznámení o postoupení. Žalovaný na daný případ uhradil celkem částku ve výši 8.058,82 Kč (tvrzení žalobkyně).6. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených žalobkyní, která uvedla, že nedisponuje příslušnými doklady k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru.7. Podle ust. § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.8. S ohledem na výše uvedené dovodil soud, že poskytovatel úvěru v tomto případě poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona a dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je pak nutnost vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V daném případě žalovaný obdržel částku ve výši 10.000 Kč a uhradil částku ve výši 8.058,82 Kč, proto bylo žalobě vyhověno co do poskytnuté jistiny ponížené o provedené úhrady, tj. do částky ve výši 1.941,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Požadovaný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dané období byl soudem přepočten z přiznané jistiny a byl přiznán ve výši 6,38 Kč. Na zákonné úroky z prodlení má žalobkyně nárok v souladu s § 1970 občanského zákoníku, když jejich výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění9. Další uplatněné nároky žalobkyní byly nedůvodné a soud je, s ohledem na výše uvedené, zamítl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s ohledem na procesní úspěch žalovaného ve věci, když žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval a dle obsahu spisu mu žádné nevznikly.