14 C 40/2025-38 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 38 000 Kč od 5. 11. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, a to z titulu neuhrazené smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě které žalovaný obdržel od žalobkyně částku 38 000 Kč a nevrátil žalobkyni ničeho. K tomu žalobkyně dodala, že před sjednání smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného, kdy zejména posuzovala žalovaného v registru SOLUS, prověřovala žalovaného v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku, vyžádala si od žalovaného doklad totožnosti a kontrovala platnost předloženého dokladu, a dále si vyžádala od žalovaného výplatní pásky za 3 měsíce a současně kompletní výpis z bankovního účtu žalovaného za 3 měsíce. Na základě tvrzených informací od žalovaného a doložených výpisů z účtu žalovaného, jakož i jeho výplatních pásek, dokončila žalobkyně proces prověřování úvěruschopnosti, kdy shledala, že žalovaný byl úvěruschopný.2. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzván, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; k výzvě se žalovaný nevyjádřil.3. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, písemnou dohodu nazvanou „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “, na základě které žalobkyně poskytne žalovanému částku ve výši 38 000 Kč a ten se jí zavázal vrátit i s úroky a případnými poplatky (např. 500 Kč za zaslanou upomínkou) do 15. 5. 2024. Žalobkyně dne , datum, zaslala na účet žalovaného částku 38 000 Kč (důkaz: Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , výpis z účtu ze dne , datum, , výpis z účtu ze dne , datum, ). Před samotným podpisem výše uvedené písemné dohody zkoumala žalobkyně finanční možnosti žalovaného a dospěla k závěru, že žalovaný má dostatečné finanční prostředky na případné splácení úvěru, k tomuto závěru došla zejména tak, že prozkoumala registry, doklad totožnosti žalovaného, jeho výplatní pásky dle kterých měl žalovaný průměrný příjem ve výši 28 293 Kč, a pravidelné výdaje ve výši 16 046 Kč, které se skládají ze splátky hypotéky ve výši 9 850 Kč, dalších pravidelných finančních závazků ve výši 2 396 Kč a splátkou poskytovaného úvěru ve výši 3 800 Kč. Z výpisu z kontokorentního účtu žalovaného za únor , Anonymizováno, vyplývá, že příjmy žalovaného na tomto účtu byly za daný měsíc ve výši 4 813,48 Kč a výdaje byly ve výši 6 067,74 Kč, takže konečný zůstatek činil -1 254,26 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc březen , Anonymizováno, vyplývá, že počáteční zůstatek činil 158,33 Kč a konečný 5 445,9 Kč s tím, že celkové příjmy za měsíc březen , Anonymizováno, činili 90 215,5 Kč a výdaje činili 84 927,93 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc duben , Anonymizováno, vyplývá, že počáteční zůstatek činil 5 445,9 Kč a konečný 1 260,83 Kč s tím, že celkové příjmy za měsíc duben , Anonymizováno, činili 38 634,82 Kč a výdaje činili 42 819,89 Kč (důkaz: příloha č. 1 – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, výplatní pásky za únor až duben , Anonymizováno, , kontrola OP, fotokopie OP, výsledek lustrace žalovaného v CEE a insolvenčním rejstříku, výpisy z běžného účtu žalovaného za období od března , Anonymizováno, do dubna , Anonymizováno, , výpis z kontokorentního účtu žalovaného za období února , Anonymizováno, ). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky do 4. 11. 2024, a to ve výzvě ze dne 21. 10. 2024, kdy tato výzva byla žalovanému doručena dne 22. 10. 2024 (důkaz: předžalobní výzva ze dne 21. 10. 2024, podací lístek ze dne 21. 10. 2024 - , Anonymizováno, , služba sledování zásilek dostupná na https://www.postaonline.cz/trackandtrace).4. Soudem zjištěný skutkový stav je následující: Žalobkyně posuzovala finanční možnosti žalovaného proto, aby mu poskytla spotřebitelský úvěr, přičemž vyšla zejména z lustrace žalovaného v registrech, jeho příjmů a výdajů, a shledala, že má dostatečné finanční prostředky pro splácení úvěru, proto s žalovaným dne , datum, uzavřela písemnou dohodu, na základě které mu bylo nabídnuto poskytnutí finančních prostředků ve výši 38 000 Kč, s tím, že tyto finanční prostředky vrátí do 15. 5. 2024 i se sjednanými úroky a případnými poplatky. Na základě této dohody mu žalobkyně poskytla částku 38 000 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky do 4. 11. 2024, a to ve výzvě ze dne 21. 10. 2024, kdy tato výzva byla žalovanému doručena dne 22. 10. 2024.5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Podle § 1958 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Bylo prokázáno, že žalobkyně měla vůli s žalovaným (coby spotřebitelem) uzavřít smlouvu o peněžité zápůjčce, která ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o spotřebitelském úvěru. Soud se tedy s ohledem na výše citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zabýval tím, zda smlouva o spotřebitelském úvěru byla platně uzavřena, tedy zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, zejména tím, že porovnala příjmy a výdaje žalovaného. Vycházel přitom z konstantní judikatu