17 C 153/2025-14 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem , datum, po žalovaném zaplacení částky 12.520 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne , datum, svým protiprávním jednáním způsobil , jméno FO, zranění, která musela být ošetřena, a na náklady spojené s jejich léčením žalobkyně vynaložila částku 12.520 Kč, které nebyly doposud uhrazeny. Odpovědnost žalovaného byla prokázána v řízení vedeném Městským úřadem , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, , v rámci nějž byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku. Žalovanému byla dne , datum, zaslána výzva k zaplacení náhrady nákladů na léčení , jméno FO, , které vynaložila žalobkyně. Žalovaný do dne podání žaloby ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení byli v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda se vzdávají práva účasti na projednávané věci, případně zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Účastníci řízení byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně výzvu převzala dne , datum, a žalovaný převzal výzvu fikcí dne , datum, . Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení nemají proti takovému postupu námitek.4. Z regresního účtu pojištěnce , jméno FO, , výzvy k zaplacení nákladů léčení ze dne , datum, , usnesení Městského úřadu , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , vzal soud všechna shora uvedená skutková tvrzení žalobkyně za prokázána tedy, že žalovaný dne , datum, svým protiprávním jednáním způsobil , jméno FO, zranění, která musela být ošetřena, a na náklady spojené s jejich léčením žalobkyně vynaložila částku 12.520 Kč, které nebyly doposud uhrazeny. Odpovědnost žalovaného byla prokázána v řízení vedeném Městským úřadem , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, , v rámci nějž byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku. Žalovanému byla dne , datum, zaslána výzva k zaplacení náhrady nákladů na léčení , jméno FO, , které vynaložila žalobkyně. Žalovaný do dne podání žaloby ničeho neuhradil.5. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.6. Podle § 2910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.7. Podle § 2960 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.8. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: dne , datum, došlo ke škodné události, která byla způsobena protiprávním jednáním žalovaného, kdy v rámci v rámci škodné události došlo ke zranění osoby , jméno FO, . Bylo prokázáno, že škoda vznikla spácháním protiprávního jednání žalovaného. Žalobkyni – zdravotní pojišťovně – vznikl nárok proti žalovanému v souladu s ustanovením § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, když hradila náklady léčení osobě , jméno FO, a soud proto návrhu žalobkyně v celém rozsahu vyhověl včetně nároku žalobkyně na úroky z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve vztahu k ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, a to prvého dne poté, kdy byl dlužník – žalovaný, věřitelem – žalobkyní o plnění dluhu požádán se stanovenou lhůtou k zaplacení, když žalobkyně požadovala úroky z prodlení po dni splatnosti dluhu od 5. 12. 2024.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 3 o. s. ř., a dále dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Soud přiznal žalobkyni dle ustanovení § 2 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony do podání návrhu na zahájení řízení, a to za výzvu k plnění a návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech ve výši 2 × 300 Kč.10. V souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. zavázal soud žalovaného k povinnosti uhradit soudní poplatek ve výši 800 Kč, když žalobkyně byla osvobozena od povinnosti hradit soudní poplatek a soud žalobě zcela vyhověl.