18 C 53/2024-142 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 22. 2. 2024 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, na základě kterého by bylo zrušeno jejich podílové spoluvlastnictví k pozemku p. č. St. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve , adresa, s žalovanou, když navrhli způsob vypořádání reálním rozdělením, konkrétně se vznikem dvou bytových jednotek, což odpovídá již vzniklému faktickému stavu. Žalobci by tak získali bytovou jednotu o výměře 318 m2, žalovaná bytovou jednotku o výměře 321,2 m2, vzniklý rozdíl by tak nemusel být dorovnáván, neboť je zanedbatelný, a navíc je ve prospěch žalované. Žalobci jsou životní partneři a jsou vlastníky každý id. ¼, žalovaná disponuje podílem o velikosti id. ½. Přes snahy o mimosoudní řešení, které jsou vedeny od května 2023, se účastníkům nepovedlo uzavřít dohodu. Žalobci podáním ze dne 19. 5. 2025 změnili žalobu, která byla následně rozhodnutím soudu připuštěna, co do obsahu prohlášení v návaznosti na zjištěnou skutečnost, že v nemovitosti je jeden vodoměr, ale pro případ zřízení bytových jednotek by byl nainstalován podružný vodoměr pro druhou bytovou jednotku s povinností pro vlastníka jednotky č. , hodnota, umožnit za účelem odpočtu vstup k prostorům podružného vodoměru. Žalobci dále změnili žalobu, když součástí prohlášení byla i soba prvního správce, kterým byl žalobce, jenž se svým určením za správce souhlasil. Žalobci prohlásili, že jsou sami ochotni nést náklady na zřízení podružného vodoměru tak, jak jeho cena byla rozpočtována společností , právnická osoba, . Žalobci měli za to, že rozdělením na bytové jednotky nedojde ke snížení hodnoty nemovitosti už jen proto, že jako dvě samostatné jednotky je nemovitost užívána po dobu 50 let.2. Žalovaná souhlasila se zrušením podílového spoluvlastnictví. Sama se již v minulosti pokoušela s rodiči žalobce řešit věc reálným rozdělením věci, k čemuž i fakticky v půdním prostoru došlo, ale právně věc nebyla nikdy dotažena. Žalovaná proto nejprve však jako způsob vypořádání navrhla reálné dělení v podobě faktického rozdělení, následně navrhla prodej ve veřejné dražbě, neboť nebyla ochotná jakkoliv se podílet na nákladech dělení. Žalovaná potvrdila, že již právní předchůdci účastníků užívali předmětnou nemovitost ve formě dvou relativně samostatných bytových jednotek s tím, že do části užívané žalobci a jejich právními předchůdci bylo se souhlasem žalované a jejich právních předchůdců umožněno užívat jeden pokoj, který jinak měl připadat do poloviny žalované. Žalovaná podrobně popsala okolnosti předcházející zahájení jednání. Uvedla, že dohodu odmítla proto, že neproběhlo zaměření její části nemovitosti a nebylo tak zřejmé, jak žalobci získali informace obsažené v dohodě. Žalovaná následně navrhla jako způsob vypořádání faktické rozdělení s povinností zřídit dle požadavku stavebního úřadu protipožární zeď, ale tuto variantu jako zbytečně drahou žalobci odmítli. Žalovaná dále sdělila žalobcům, že svůj podíl odprodá za částku 1.500.000 Kč. Žalovaná prezentovala svůj zájem prodat svůj spoluvlastnický podíl, ať již žalobcům, nebo třetí osobě. Žalovaná nesouhlasila s rozdělením na dvě bytové jednotky, neboť se odmítla podílet na úhradě jakýchkoliv nákladů spojených se vznikem jednotek. Ze stejného důvodu proto navrhla znovu prodej ve veřejné dražbě. Upozornila, že žalobci neprokázali, že jsou ochotni se podílet na těchto nákladech a neprokázali ani výši těchto nákladů. Neprokázali také, že nedojde k podstatnému snížení hodnoty nemovitosti, ani také, že se příslušnými úpravami zvýší cena nově vzniklé věci neinvestujícího spoluvlastníka oproti ceně spoluvlastnického podílu před rozdělením, tak jak tyto podmínky stanovuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3347/2018 ze dne 30. 10. 2018. Pokud totiž dle žalované nedojde ke zvýšení ceny nově vzniklé věci, má se za to, že je věc nedělitelná. Žalovaná v obecné rovině popřela výměry bytových jednotek dle zpracovaného prohlášení, a to s odůvodněním, že nebylo provedeno zaměření uvnitř domu. To v ní vyvolávalo pochybnosti o jeho správnosti. Žalovaná upozornila na to, že žalobci provedli na nemovitosti takové stavební úpravy, které nebyly provedeny v souladu s právními předpisy, čímž nemovitost znehodnotili a také v souvislosti s těmito úpravami znemožnili žalované užívání předmětné nemovitosti. V rámci závěrečného návrhu žalovaná namítla, že nebyla zjištěna hodnota nemovitosti jako celku a nelze tak posoudit, zda rozhodnutí je či není spravedlivé a kolik by mělo být zaplaceno na vypořádací podíl.3. Z informací o pozemku, z dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ze schéma půdorysů budovy, z fotografií domu, z předžalobní výzvy, včetně dokladu o odeslání, z emailové komunikace, z oznámení o převzetí právního zastoupení – žádosti o vyjádření, z položkového rozpočtu, z rozpočtu na přemístění elektroměrového rozvaděče, z emailu, z položkového rozpočtu podružného vodoměru, z fotografií nemovitosti, stavebního spisu , spisová značka, , prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, , mail pracovnice VAKu, Geometrického plánu č. , hodnota, -, hodnota, , vyjádření realitní makléřky MM reality ze dne , datum, , fotografie z roku 1987, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:4. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. St. , hodnota, , na němž stojí rodinný dům č. p. , hodnota, , který je zapsán u , právnická osoba, pro , název, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, a pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, ve , adresa, , a to žalobkyně v podílu o velikosti id. ¼, žalobce v podílu o velikosti id. ¼ a žalovaná v podílu o velikosti id. ½. Z náhledu katastrální mapy pak plyne, že na rodinný dům navazují dva pozemky tvořící zahradu, když každý z pozemků náleží k části domu (viz informace z KN o pozemku na č. l. 8). Z fotografií je pak zřejmé, že se v daném případě jedná o rodinný dům u cesty. Fotografie doložené k žalobě vypovídají o původním stavu nemovitosti, bez úprav fasády či oplocení. Obdobně ze strany dvora je viditelné rozdělení domu, resp. k domu navazujícího pozemku tvořícího zahradu (viz fotografie na č. l. 15-19). Aktuální stav nemovitosti pak vypovídá o nové fasádě, nových oknech (zahrnující i změnu velikosti) a dveřích v části užívané žalobci, včetně nového oplocení (viz fotografie č. l. 87-92).5. Součástí stavebního spisu k domu č. p. , hodnota, v , adresa, , vedeného u , právnická osoba, v , adresa, , je jednak technická zpráva z roku 1974, řešící modernizaci stávající bytové jednotky, užívané manželi Raškovými a vytvoření nové bytové jednotky z nebytového prostoru ze strany manželů , jméno FO, . K stávajícímu bytu se v té době se uvádělo, že do domu je zavedena studená voda, proto je usnadněn potřebný rozvod pro sociální zařízení pro obě bytové jednotky. Založeny jsou i situačních zákresy zobrazující nový i starý stav, a to včetně fotodokumentace. Stavební spis následně obsahuje toliko informaci z roku 2007 o vrácení zapůjčené dokumentace ke stavbě rodinného domu č. p. , hodnota, v obci , adresa, s tím že se že bylo zjištěno, že na základě stavebního povolení ze dne , datum, nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí, kterým by bylo povoleno užívání nově vzniklé druhé bytové jednotky. Další založená listina z roku 2009 řeší otázku předloženého geometrického plánu č. , hodnota, – , hodnota, , kdy bylo znovu zjištěno, že nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí a proto nebude možné udělit souhlas k dělení pozemků. Teprve žádostí ze dne , datum, požádali , jméno FO, a , Jméno žalobce B, o vydání kolaudačního rozhodnutí dle stavebního povolení z roku 1974, kdy stavba byla dokončena v roce 1978. V té době byla již podílovou spoluvlastnictví žalovaná, a to na základě darovací smlouvy ze dne , datum, . Dne , datum, proběhlo místní šetření za účasti žalované a jejího manžela, kdy bylo zjištěno, že část s původní bytovou jednotku není propojená dveřním otvorem s částí, na kterou byl podán návrh ke kolaudaci. V půdním prostoru byly obě „poloviny“ domu odděleny pouze stěnou provedenou z dřevěných latí, sklep byl samostatný, oddělený zdí. Modernizace spočívala ve změně účelu užívání. Přípojka elektřiny a vody byla vedena samostatně k oběma částem rodinného domu. , jméno FO, se připojila k návrhu na kolaudaci. Dne , datum, byl sepsán protokol o kontrolním šetření za přítomnosti manželů , jméno FO, , kdy bylo zjištěno, že pravá část stavby má samostatnou jímku, přípojka elektřiny je samostatná pro obě části dvojdomku, vodovodní přípojka je napojena na městský vodovod je samostatná a vaření je na propan-butanovou bombu, vytápění kotlem na tuhá paliva. Byly zjištěny změny oproti schválené projektové dokumentace, které stavební úřad zakreslil. Z mapové dokumentace ke stavebnímu řízení pak jednoznačně vyplývá skutečný stav platný k roku 2014 včetně existujících příček a způsobu užívání jednotlivých místností. , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby a územního plánování, vydal dne