18 C 267/2025-19 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 29. 7. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 24.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 7. 2024 do zaplacení, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.000 Kč za celkem 4 odeslané výzvy po 500 Kč a dále částky 5.490 Kč, představující smluvní pokutu sjednanou smlouvou ve výši 0,1 % denně z částky 15.000 Kč, kapitalizovanou za období od 24. 7. 2024 do 25. 7. 2025 s tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč převodem na její účet a žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 9.000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách, přičemž splatnost poslední splátky nastala dne 23. 7. 2024. Žalovaná však do dnešního dne nevrátila dlužnou částku, když nezaplatila ničeho. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech, tyto ověřila a splnila tak své povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, když dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Pokud jde o náklady spojené s uplatněním pohledávky, ty byly účtovány v souvislosti se zasláním 4 písemných výzev dne 19. 6. 2024, dne 30. 6. 2024, dne 19. 7. 2024 a dne 28. 7. 2024. Přes předžalobní upomínku ze dne 19. 3. 2025 žalovaná nezaplatila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.3. K výzvě soudu týkající se úvěruschopnosti žalobkyně sdělila, že nebude doplňovat žádná skutková tvrzení a že tato skutečnost povede soud k tomu, že soud rozhodne o tom, že smlouva je neplatná podle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně proto požádala, aby alternativně bylo rozhodnuto v duchu již původní žaloby o tom, že žalovaná je povinna vrátit podle smlouvy o zápůjčce vše, co dostala, tedy vrátit bezdůvodné obohacení, zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši a nahradit náklady řízení.4. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované byla výzva doručena fikcí dne 5. 2. 2026. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek.5. Ze smlouvy o zápůjčce, z výpisu z účtu, z upomínek, z všeobecných obchodních podmínek a z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako klient uzavřely dne , datum, prostředky komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které se věřitel zavázal poskytnout klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 15.000 Kč a klient se zavázal peněžní prostředky odpovídající výši zápůjčky vrátit věřiteli dle podmínek stanovených smlouvou. Klient se zavázal uhradit věřiteli poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9.000 Kč. Zápůjčku s poplatkem se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit ve 3 měsíčních splátkách po 8.000 Kč, přičemž první splátka byla splatná 31. den od poskytnutí zápůjčky, druhá splátka pak 62. den od poskytnutí zápůjčky a třetí splátka 93. den od poskytnutí. Zápůjční úroková sazba byla sjednána v nulové výši. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Smlouva i tak obsahovala ustanovení o výši poplatku za písemnou upomínku či výzvu k úhradě v částce 500 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení. Klient pak byl současně povinen v případě prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly v této souvislosti. Smlouvou bylo výslovně sjednáno, že je-li klient v prodlení s úhradou první splátky tři dny poté, kdy měla být uhrazena druhá splátka (dále jen „Rozhodný den“), potom nastane splatnost zbylého zůstatku dluhu, resp. třetí splátky. Zbylý dluh, resp. třetí splátka, se stane splatnou čtvrtý kalendářním den následujícím po Rozhodném dni. Částka 15.000 Kč byla vyplacena z účtu žalobkyně dne , datum, . Upomínkou ze dne 19. 6. 2024 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 8.834 Kč ihned, upomínkou ze dne 30. 6. 2024 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 9.753 Kč. Dopisem ze dne 19. 7. 2024 bylo žalované sděleno, že z důvodu prodlení došlo k zesplatnění a že dlužná částka činí 27.111 Kč. Upomínkou ze dne 28. 7. 2024 byla žalovaná vyzvána již k zaplacení částky 27.853 Kč. Předžalobní upomínka právní zástupkyně žalobkyně byla žalované zaslána dne 19. 3. 2025, když dlužná částka činila 30.589 Kč a měla být uhrazena do 3 dnů s upozorněním na soudní řešení věci.6. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalovaná ve stejném období čerpala i další úvěry, a sice dne 14. 5. 2024 v částce 12.000 Kč u společnosti , právnická osoba, (viz. , spisová značka, ), dne 17. 5. 2024 u , právnická osoba, v částce 5.000 Kč, která měla být vrácena do 30. 5. 2024 (viz. , spisová značka, ), a dále pak dne 18. 7. 2024 u , právnická osoba, ve výši 8.500 Kč do 17. 8. 2024 (viz. , spisová značka, ).7. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě které byla žalované poskytnuta částka 15.000 Kč, a žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit jistinu zápůjčky spolu s poplatkem ve výši 9.000 Kč, a to ve 3 měsíčních splátkách nejpozději do 23. 7. 2024. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníků úvěr řádně a včas splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, že ověřila údaje poskytnuté žalovanou, žádným způsobem však splnění této povinnosti neosvědčila ani neprokázala, a naopak na výzvu soudu reagovala tak, že žádala zaplacení dlu