Okresní soud v Bruntále 219 C 17/2026-115 – Náklady řízení

Žalobou došlou soudu dne 12. 5. 2026 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení zesplatněného úvěru, a to jistiny ve výši 97 919,44 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 998 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 13 708,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 100 901 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 72,84 % ročně z částky 83 563,23 Kč od 23. 12. 2025 do 13. 1. 2026 ve výši 3 565,10 Kč, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 83 563,23 Kč od 14. 1. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 12. 2025 dosáhne částky 326 995,20 Kč. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 21. 10. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kdy poskytla úvěr 88 000 Kč, který byl žalovaný povinen splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 6 469 Kč s úrokem v nominální sazbě 72,84 % ročně. Žalovaný uhradil celkem ve splátkách 65 438 Kč. Podáním ze dne 30. 7. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně částky 11 813 Kč zahrnující částečně kapitalizovaný úrok jako součást nové jistiny úvěru, smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 998 Kč, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, částky 13 708,80 Kč smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy, úroku ve výši 52,84 % ročně z částky 83 563,23 Kč od 23. 12. 2025 do 13. 1. 2026, přičemž soud v tomto rozsahu řízení částečně zastavil usnesením ze dne 4. 8. 2026, č. j. , spisová značka, .2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že nemá k dispozici smluvní dokumentaci, nechť soud rozhodne na základě listinných důkazů. S ohledem na svou finanční situaci není schopen uhradit žalovanou částku jednorázově, ale ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně.3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.4. Žalovaný uzavřel se žalobkyní prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 21. 10. 2024. Na základě smlouvy čerpal úvěr 88 000 Kč dne 21. 10. 2024. Úroková sazba činila 72,83 % ročně, RPSN 102,81 %. Žalovaný byl povinen úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 6 469 Kč. Při prodlení v trvání 65ti dnů došlo k automatickému zesplatnění úvěru, přitom dosud nezaplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky se staly součástí nové jistiny úvěru, kterou byl žalovaný povinen zaplatit v den zesplatnění úvěru (návrh smlouvy o úvěru, přijetí návrhu formou SMS, oznámení o schválení úvěru, potvrzení o vyplacení úvěru). Žalovaný splatil celkem částku 65 438 Kč (karta klienta). Před sjednáním smlouvy žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného čerpala z informací žalované uvedených ve formuláři hodnocení klienta, kde se uvádí, že žalovaný je , Anonymizováno, , má příjem ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, . ve výši 40 800 Kč, splátky žalobkyni činí 6 569 Kč, náklady družstevního bydlení 6 814 Kč, ostatní výdaje 100. Doložil kopii průkazu o povolení k pobytu, potvrzení banky o běžném účtu a záznamy příjmů ze zaměstnání za období 7-10/2024 (protokol hodnocení klienta, potvrzení o účtu a příjmech ze zaměstnání). Žalobkyně lustrovala žalovaného též v registru NRKI, podle kterého byla celková částka úvěrů žalovaného ve výši 8 503 593 Kč, dluh po splatnosti 4 030 Kč (záznam z registru). Žalovaný splácel žalobkyni úvěr č. , hodnota, z 18. 6. 2024 ve splátkách 7 500 Kč (karta klienta).5. Soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrhy oznámením žalobce o schválení úvěru s dodejkou, přihlášky žalovaného do pojištění, žádostí žalovaného o odklad splátek, oznámení žalobkyně o odkladu splátek, výzvou k zaplacení dlužné splátky, oznámením o zesplatnění úvěru, výpisem z bankovního účtu, předsmluvním formulářem, dokumentem prohlášením klienta.6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nesplnila povinnost podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný doložil pouze příjem okolo 40 000 Kč měsíčně. Pokud se jedná nákladů a závazků, vycházela žalobkyně toliko z informací žalovaného, které nebyly nijak doloženy. Současně nebyly zcela prokázány jeho závazky z úvěrů, které podle nebankovního registru dosahovaly částky , částka, , tyto nebyly blíže specifikovány a doloženy. Výpisem z účtu byly podloženy pouze měsíční příjmy ze zaměstnání. Žalobkyně tak neposoudila schopnosti žalovaného porovnáním příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele. Žalobkyně proto nedostála povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru. Proto je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž dlužník je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný nedostál své povinnosti tvrdit a prokázat možnosti pro splácení dlužné jistiny úvěru, proto soud stanovil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku, čímž stanovil i splatnost pohledávky žalobkyně, kdy po uplynutí této lhůty je žalovaný povinen zaplatit podle § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.11. Dle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu soud účastníkům nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s tím, že žalovaný náhradu nákladů neuplatnil.