238 C 12/2025-78 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky původně , částka, s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru. Následně vzala žalobu o částku , částka, s příslušenstvím zpět a soud řízení usnesením částečně zastavil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dne , datum, na částku , částka, na dobu 48 měsíčních splátek po , částka, spolu s pojištěním s úrokem ve výši 76,04 % s tím, že celková částka splatná úvěrovaným činí , částka, (smlouva o úvěru). Ve smlouvě o úvěru byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou splátky, a to o více než 30 dní ve výši , částka, za každou dlužnou splátku. Dále smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny (smlouva o úvěru). Dle karty klienta žalovaný uhradil celkem , částka, (karta klienta). Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu na pojištění schopnosti splácet úvěr (pojistná smlouva). Platba půjčky byla vyplacena na účet (výpis z účtu). Žalobkyně pak žalovaného vyzvala k plnění a dne , datum, oznámila zesplatnění úvěru (výzvy a oznámení). Žalobkyně předložila hodnocení klienta, dle kterého žalovaný dosahoval příjmu , částka, měsíčně a výdaje činily , částka, životní minimum, , částka, bydlení (hodnocení klienta). Žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši , částka, za srpen , Anonymizováno, , , částka, za červenec , Anonymizováno, , , částka, za červen , Anonymizováno, a za květen , částka, (potvrzení , Anonymizováno, ). Žalovaný uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru do výše , částka, s , právnická osoba, . dne , datum, a dne , datum, rovněž s , právnická osoba, . uzavřel smlouvu o úvěru na , částka, (věc vedená u OS , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, ).5. Pokud jde o žalobkyni, pak se jednoznačně jedná o společnost, která byla založena za účelem generování zisku. Žalobkyně je tak jednoznačně v postavení podnikatele, neboť se jedná o nebankovního poskytovatele úvěru a žalovaný je v postavení spotřebitele. Jedná se tak o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ) a na závazkový vztah je proto nutno aplikovat i ustanovení § 86 ZosÚ.6. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.8. Také při výkladu ustanovení § 86 ZosÚ se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (k tomu srovnej zejména bod 26 rozsudku NSS), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.9. Soud vychází z ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, kdy neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zřejmě příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale i zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, narušení rodinných a sociálních vztahů, chrání také samotné věřitele, kteří poskytli spotřebiteli úvěry již dříve.13. Žalobkyně řádně zkoumala příjmovou stránku u žalovaného, ale nijak již nezkoumala stránku výdajovou. Z hodnocení klienta pak vyplývá, že žalobkyně počítala výdaje ve výši životního minima žalovaného, nezabývala se zatížením žalovaného u jiných úvěrových společností. Soud tak má za to, že úvěruschopnost žalovaného neposuzovala žalobkyně řádně v souladu s § 86 zákona č. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když úmyslně či z nedbalosti podcenila výdajovou stránku. Soud přihlédl k neplatnosti smlouvy o úvěru z úřední povinnosti podle § 588 ve spojení § 580 občanského zákoníku a smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky hodnotil jako neplatnou. Za této situace má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, tedy nárok na vrácení vzájemně přijatých plnění, toho, co žalobkyně poskytla žalovanému a co žalovaný zaplatil na smlouvu o úvěru, kdy bylo poskytnuto žalovanému , částka, a žalovaným uhrazeno , částka, . Zbývá tak uhradit , částka, s pojištěním ve výši , částka, . Soud proto žalobě v rozsahu po částečném zastavení řízení vyhověl. Výše úroku z prodlení se řídí nař. vlády č. 351/2013 Sb. a žalobkyně na něj má právo podle § 1970 OZ.14. Pokud jde o nárok na náhradu nákladů řízení, podle § 142 odst. 2 a 146 odst. 2 věty prvé občanského soudního řádu, pak v řízení byl úspěšnější žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.