6 C 194/2020-48 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 11.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 14. 10. 2017 do zaplacení. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou prostřednictvím webových stránek dne 13. 9. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.200 Kč do 13. 10. 2017. Žalobce poskytl úvěr žalované dne 13. 9. 2017 formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalované. Žalovanou částku tvoří nesplacená jistina úvěru ve výši 10.000 Kč a nesplacený poplatek ve výši 1.200 Kč. Žalobce se stal věřitel pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 7. 2019. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru [číslo] vyplývá, že tato byla uzavřena elektronicky mezi [právnická osoba], [IČO], a žalovanou s tím, že právní předchůdce žalobce se zavázal žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 1.200 Kč do 13. 10. 2017. Z výpisu z bankovního účtu má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce dne 13. 9. 2017 zadal příkaz k převodu částky 10.000 Kč na účet žalované, který uvedla ve smlouvě o úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 7. 2019 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 7. 2019 ve spojení s příslušným podacím lístkem má soud za prokázané, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce. Z výzvy k úhradě ze dne 26. 7. 2019 ve spojení s příslušným podacím lístkem vyplývá, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. Dle ust. § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému Dle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 145/2020 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena shora uvedená smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o. z., na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 10.000 Kč Částku žalovaná obdržela převodem na bankovní účet v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý spotřebitelský úvěr navýšený o poplatek ve výši 1.200 Kč splatit nejpozději do 13. 10. 2017. Žalovaná však neuhradila žalobci ani jeho právním předchůdcům ničeho. Nárok věřitele ze smlouvy přešel na žalobce, a protože žalovaná žalobci ani přes výzvu nic nezaplatila, soud žalobě co do částky 10.000 Kč, představující jistinu, jako důvodné, vyhověl. Současně byl žalobci přiznán i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny jdoucí od 14. 10. 2017 do zaplacení. Ohledně částky 1.200 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od 14. 10. 2017 do zaplacení soud žalobu zamítl, neboť částka představuje dlužný poplatek za poskytnutí úvěru. Soud však považuje poplatek za poskytnutí úvěru sjednaný neplatně, v rozporu se zákonem, neboť podle § 2395 o. z. lze v úvěrové smlouvě sjednat pouze úroky. Jiné peněžité plnění u úvěrů poskytovaných subjekty, které nejsou bankami, není možné sjednat. Soud tedy žalobu v části týkající se poplatku za poskytnutí úvěru včetně úroku z prodlení z tohoto poplatku zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 3 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení neúspěšný jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 2.252 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši 900 Kč (3x odměna po 300 Kč dle ust. §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a předžalobní upomínky); a z těchto všech částek 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 252 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.