7 C 31/2019-62 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 9. 2018 domáhal zaplacení částky ve výši 4 979 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla dne 15. 5. 2013 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 11 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku právnímu předchůdci žalobce uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 976 Kč v 45 týdenních splátkách po 422 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na den 26. 3. 2014. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky řádně a včas nehradil, vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši 4 979 Kč představující dlužnou jistinu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 byla žalovaná pohledávka postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce, který následně zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že dlužné částky si je vědom a požádal o zaplacení dlužné částky ve 4 splátkách, neboť jeho finanční situace mu neumožňuje uhrazení dluhu jednorázově. Podáním doručeným soudu dne 30. 5. 2019 žalovaný uvedl, že je ochoten splácet měsíčně 3 000 Kč. 3. Podáním ze dne 6. 6. 2019 vyjádřil žalobce souhlas s uhrazením dlužné částky ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 15. 5. 2013 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou půjčku společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 976 Kč, který zahrnoval úrok ve výši 1 049 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 760 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 167 Kč, v 44 týdenních splátkách po 422 Kč a jednou splátkou ve výši 408 Kč. 6. Ze Smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že podle článku 3 v případě sjednání úhrady celkové dlužné částky ve 45 splátkách činí výše výpůjční úrokové sazby 20,11 % ročně. 7. Z uznání dluhu ze dne 3. 4. 2014 bylo prokázáno, že žalovaný dne 3. 4. 2014 uznal svůj dluh vůči právnímu předchůdci žalobce ve výši 15 479 Kč vyplývající ze Smlouvy a zavázal se jej uhradit v měsíčních splátkách po 1 000 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 a z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce jako postupníka. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 5. 2017 ve spojení s podacím lístkem ze dne 15. 6. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobce. 10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 6. 8. 2018 ve spojení s podacím lístkem ze dne 7. 8. 2018 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 13 984,85 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 12. Podle § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 13. Podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 14. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu citovaného § 657 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 11 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 976 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 422 Kč. Jelikož žalovaný splátky řádně a včas nehradil, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a celou dlužnou částku zesplatnil. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku ve výši 4 979 Kč nezaplatil. Právo žalobce na zaplacení úroku ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny vyplývá z článku 3 Smluvních podmínek ve spojení s § 658 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný se nezaplacením půjčky řádně a včas dostal do prodlení, čímž v souladu s § 517 občanského zákoníku vznikl žalobci rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, a to ode dne následujícího po dni splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení. V souladu s dohodou účastníků byla žalovanému uložena povinnost uhradit dlužnou částku ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení kterékoliv z nich řádně a včas. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 208 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 979 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 6. 8. 2018) a z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci (vyjádření se ve věci ze dne 12. 3. 2019, vyjádření se ve věci ze dne 30. 4. 2019 a vyjádření se ve věci ze dne 6. 6. 2019) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 800 Kč ve výši 1 008 Kč. V souladu s dohodou účastníků byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení kterékoliv z nich řádně a včas. 16. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013.