111 C 81/2013-825 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce, původně správce konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], se po omezení návrhu a částečném zastavení řízení usnesením č. j. 111 C 81/2013-136, domáhal zaplacení částky 16.800.000 Kč s úrokem 3.223.219,61 Kč a s úrokem z prodlení 5,5 % ročně z částky [číslo] od [datum] a ve výši 8,75 % z částky 1.000.000 Kč od [datum] do zaplacení. Tvrdil, že mezi úpadcem [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ úpadce“) a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o půjčce, první na 20.565.003 Sk. Ta byla poskytnuta dvěma platbami, první dne [datum] ve výši 10.694.000 Kč na účet notářské úschovy JUDr. [jméno] [příjmení], notářky ve [obec], a druhá dne [datum] ve výši 5.106.000 Kč ve prospěch [právnická osoba] [obec] s.r.o. se sídlem ve [obec]. Ústní smlouvu potvrdily strany písemně dne [datum] a dohodly úrok ve výši běžného úroku banky z jistiny půjčky a splatnost půjčky včetně úroků do [datum]. Dne [datum] byla mezi úpadcem a žalovaným uzavřena druhá smlouva o půjčce na částku 1.000.000 Kč poskytnutou žalovanému, se splatností do [datum]. Žalovaný [datum] a [datum] uzavřel se [právnická osoba] [obec] s.r.o. dvě smlouvy o převodu nemovitostí v k.ú. [obec] a technologického vybavení těchto nemovitostí. Jednatelem společností – úpadce i žalovaného, byl v té době [celé jméno svědka]. Kupní cena za nemovitosti a technologii ve výši 10.694.000 Kč měla být složena na účet notářky JUDr. [jméno] [příjmení], částka ve výši 5.106.000 Kč na účet [právnická osoba] [obec] s.r.o. Částku 1.000.000 Kč složil úpadce na účet žalovaného dne [datum]. Žalobce tak eviduje pohledávku za žalovaným ve výši 16.800.000 Kč s příslušenstvím. Podle výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] je žalovaný vlastníkem nemovitostí zakoupených v roce 2008. Správce konkurzní podstaty úpadce vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] k vrácení půjčených peněz do sedmi dnů ode dne doručení. V průběhu řízení správce postoupil pohledávku současnému žalobci smlouvou ze dne [datum]. Námitka promlčení je nedůvodná, od počátku žalobce tvrdí, že se jednalo o ústní smlouvy o půjčce, které byly následně písemně potvrzeny. Peníze byly poskytnuty za účelem koupě čerpací stanice. 2. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 30. 8. 2019, č. j. [číslo jednací] ve výroku I. vyhověl žalobě do výše 8.894.656 Kč s úrokem z prodlení 5,5 % z částky 15.800.000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 8.894.656 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. rozsudku zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (III.), žalovanému byla uložena povinnost zaplatit soudní poplatek 444.730 Kč (IV.) a oběma stranám byla uložena povinnost zaplatit na nákladech řízení státu 652 Kč (V. a VI.). 4. Odvolací soud k odvolání žalovaného zrušil rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. a v závislých výrocích III. – VI. a vrátil věc k dalšímu řízení. Soudu I. stupně uložil povinnost nejprve posoudit, jaké právo se na danou věc bude aplikovat. 5. Podle § 123 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti. 6. Podle § 4 zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (ZMPS) pokud není stanoveno nebo k rozumnému uspořádání vztahů nezbytno něco jiného, řídí se platnost právního úkonu, jakož i následky jeho neplatnosti týmž právním řádem jako účinky právního úkonu; pokud však jde o formu, postačí, bylo-li učiněno zadost právu místa, kde došlo k projevu vůle, vyjma, že by právní řád, jímž se řídí smlouva, předepisoval písemnou formu úkonu jako podmínku jeho platnosti. 7. Podle § 9 odst. 1 ZMPS, účastníci smlouvy mohou si zvolit právo, jímž se mají řídit jejich vzájemné majetkové vztahy; mohou tak učinit i mlčky, není-li vzhledem k okolnostem o projevené vůli pochybnost. 8. Žalobce tvrdí, že byla uzavřena smlouva o půjčce mezi úpadcem a žalovaným, a že podle jejich dohody se vzájemné vztahy řídí ust. § 657 občanského zákoníku a ostatními platnými právními předpisy SR. Listinu nazvanou smlouva o půjčce, datovanou dnem [datum] podepsal jednatel úpadce i žalovaného, [celé jméno svědka], který uvedl ve své svědecké výpovědi, že listinu nechal vyhotovit pro účetnictví společnosti úpadce a podepsal ji. Soud vyšel z tvrzení žalobce, že došlo k volbě práva a právní vztah mezi žalobcem a žalovaným se řídí ve smyslu § 9 odst. 1 ZMPS slovenským právem. 9. Z listinných důkazů byla učiněna následující zjištění. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o splátkovém úvěru mezi věřitelem [anonymizováno] bankou, akciovou společností, se sídlem [adresa], IČO 00 686 930, a dlužníkem [právnická osoba] (úpadcem). Za dlužníka smlouvu podepsali tehdejší jednatelé [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka]. Výše úvěru činila [číslo] Slovenských korun a jako účel poskytnutí úvěru je ve smlouvě uveden nákup čerpací stanice v České republice, v [katastrální uzemí], [list vlastnictví]. Podmínkou poskytnutí úvěru je ve smlouvě uvedeno, že věřitel obdrží originál kupní smlouvy uzavřené mezi x [právnická osoba], [IČO], Česká republika, jako prodávajícím, a [právnická osoba] (žalovaným), jako kupujícím, předmětem smlouvy je prodej nemovitostí v k.ú. [obec], LV [číslo] za cenu 9.800.000 Kč. Dále věřitel obdrží originál kupní smlouvy, jejímž předmětem je prodej movitého majetku – technologického vybavení nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] za cenu 7.140.000 Kč. Věřitel obdrží řádně vyplněný přeshraniční příkaz, kde jako příjemce části kupní ceny bude uvedena notářka JUDr. [jméno] [příjmení], a přeshraniční příkaz, podle kterého část kupní ceny 6.246.000 Kč bude poukázána na účet č. [bankovní účet]. Na tento účet podle debetního avíza ze dne [datum] byla z účtu úpadce vedeného u x [právnická osoba] poukázána částka 6.561.210 Sk, dle tehdejšího kurzu jako ekvivalent částky 5.106.000 Kč. Majitelem účtu byla společnost [právnická osoba] Podle debetního avíza k zahraniční platbě ze dne [datum] byla na účet JUDr. [jméno] [příjmení] poukázána částka 14.003.793 Sk, v přepočtu 10.694.000 Kč, a to rovněž z účtu úpadce. Podle výpisu z podnikatelského účtu úpadce částka 14.003.793 Sk z účtu dne [datum] odešla. Smlouva o správě majetku uzavřená dne [datum] mezi [právnická osoba] s.r.o., jako složitelem, a [právnická osoba] [obec] s.r.o., jako oprávněným, a notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], jako správcem svěřeného majetku, hovoří o tom, že účastníci smlouvy, žalovaný a [právnická osoba] [obec], uzavřeli smlouvu o převodu nemovitostí v k.ú. [obec] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] za cenu 9.800.000 Kč, a technologického vybavení nemovitostí za cenu 6.000.000 Kč. Za žalovaného smlouvu podepsali tehdejší jednatelé [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení]. Ve smlouvě o správě majetku je vyjmenován předmět převodu vlastnictví, který odpovídá předmětu kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi prodávajícím [právnická osoba] a kupujícím [právnická osoba], a z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] vyplývá, že vlastníkem nemovitostí je žalovaný. Analytická karta účtu společnosti [právnická osoba] pro období [datum] – [datum] eviduje půjčku [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum] - 14.003.793 Sk a ze dne [datum] – 6.561.210 Sk. 10. Svědkyně [celé jméno svědkyně], která pracovala pro žalovaného od roku 2008 jako externí účetní, uvedla, že žalovaný nakupoval na [anonymizováno] nemovitosti, i když tato společnost peníze na účtu neměla, a na její dotaz, z čeho bude zaplacena kupní cena, jí Ing. [celé jméno svědka] sdělil, že jsou to jeho peníze. Svědek [celé jméno svědka], který byl jednatelem ve společnosti úpadce i ve společnosti žalovaného, uvedl, že na úpadce dostal od [právnická osoba] úvěr 20.000.000 Sk, který pak poskytl žalovanému jako půjčku na nákup nemovitostí - čerpací stanice ve [obec]. Listina z [datum] nazvaná smlouvou o půjčce byla zřejmě vyhotovena jako doklad pro účetnictví, nepovažoval to jako 100 % vlastník společnosti [právnická osoba] a poloviční vlastník společnosti žalovaného za důležité. Podpis na této listině svědek uznal za vlastní. 11. Z logického sledu na sebe navazujících událostí, které z provedených důkazů vyplynuly, učinil soud závěr, že byla uzavřena ústní smlouva o půjčce mezi úpadcem a žalovaným, a to v den, kdy byly finanční prostředky dle smlouvy o správě majetku – na účty tam určené, vyplaceny. [právnická osoba], jejímž klientem společnost úpadce byla, poskytla úvěr právě za účelem nákupu nemovitostí a jejich vybavení, a bylo od počátku zřejmé, že nemovitosti bude nakupovat žalovaný. Ten n