16 C 23/2021-67 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] a doplněnou v průběhu řízení domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi původním věřitelem [právnická osoba], [IČO], a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž jmenovaná společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, za úrok ve výši [částka] s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, za odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za odměnu za hotovostní inkaso ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit věřiteli v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný na uvedenou smlouvu uhradil celkově pouze [částka]. Pohledávka jmenované společnosti z uvedené smlouvy vůči žalovanému byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od téhož dne. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Jelikož žalovaný nic dalšího na uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru neuhradil, domáhá se žalobce nároků vyplývajících z uvedené smlouvy touto žalobou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 3. Dle výpisů z obchodního rejstříku společnost [právnická osoba], [IČO], existuje od [datum], byť původně podnikala pod jiným názvem, a do předmětu jejího podnikání od [datum] patří poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a žalobce existuje od [datum]. 4. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným, se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] na 58 týdnů a žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s poplatky za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a s blíže nekonkretizovaným poplatkem ve výši [částka]. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný převzal poskytnutou jistinu v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný jmenované společnosti sdělil, že jeho čistý příjem činí [částka] měsíčně, jeho výdaje na bydlení činí [částka] měsíčně, osobní výdaje činí [částka] měsíčně a splátky úvěrů činí [částka] měsíčně, což soud zjistil z karty zákazníka. V této kartě je dále uvedeno, že k ověření finanční situace žadatele byly předloženy pracovní smlouva a výplatní pásky. O dokladech prokazujících výdaje žalovaného v kartě zákazníka nic uvedeno není. Soudu nebyly předloženy žádné doklady, kterými by poskytovatel úvěru informace žalovaného o příjmech a výdajích žalovaného ověřoval, a žalobce ani netvrdil, že by výdaje žalovaného byly ověřovány jinak, než na základě jeho prohlášení. Pohledávka poskytovatele úvěru z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci. (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky datovaného dnem [datum], z dokladu označeného jako informace o zpracování osobních údajů z téhož dne. Dne [datum] zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu datovanou dnem [datum] (zjištěno z uvedené výzvy a z podacího lístku). 5. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku a sjednaných poplatků na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 8. Byť v citovaných ustanoveních ZSÚ je až do [datum] neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr. 9. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Podle odst. 2, nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. Podle odst. 3, nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 122 odst. 1 o.s.ř. dokazování provádí soud při jednání. 10. Soud tedy posoudil zjištěné skutečnosti podle citovaných ustanovení právních předpisů a dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že se poskytovatel úvěru (předchůdce žalobce) řádně zabýval úvěruschopností žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ, jelikož žalobce vůbec netvrdil, že by poskytovatel úvěru ověřoval výdaje žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, jelikož pouze prohlášení samotného žalovaného a obecné statistické údaje soud za takové spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace nepovažuje, a ani z žalobcem předložených listin skutečnost, že by poskytovatel úvěru ověřoval výdaje žalovaného, nevyplývá. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za sjednanou neplatně. 11. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. P