5 C 209/2019-86 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], podanou zdejšímu soudu téhož dne, domáhal určení, že neexistuje omezení vlastnického práva v podobě zástavního práva smluvního zatěžující podíl ideální ½ k nemovitostem specifikovaným ve výroku I rozsudku (dále také„ předmětné nemovitosti“). Uvedl, že původními vlastníky nemovitostí byli [jméno] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], každý k podílu o velikosti ½ vzhledem k celku. Předmětné nemovitosti byly celé zatíženy zástavním právem smluvním ve prospěch žalované na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalobce se stal vlastníkem podílu původního vlastníka [anonymizováno] vydražením v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Na základě jeho vyrozumění o zániku zástavních práv ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hustopeče (dále jako„ katastrální úřad“) dne [datum] proveden vklad výmazu omezení zástavním právem k celým předmětným nemovitostem. Dne [datum] uzavřel žalobce s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu na koupi jejího spoluvlastnického podílu o velikosti ½ v přesvědčení, že tento podíl je bez jakýchkoliv vad či závazků a následně byl zapsán jako vlastník převáděného spoluvlastnického podílu bez jakéhokoliv omezení vlastnického práva či jeho dispozičního oprávnění. Přípisem katastrálního úřadu ze dne [datum] mu bylo oznámeno, že tento úřad provedl opravu chybného zápisu a vyznačil omezení vlastnického práva v podobě zástavního práva smluvního k podílu ideální ½ předmětných nemovitostí ve prospěch žalované. Jako důvod uvedl pochybení pracovníka úřadu, který zřejmě omylem vymazal omezení vlastnického práva k celým předmětným nemovitostem, nikoliv pouze k podílu ideální ½. S touto opravou vyjádřil nesouhlas, bylo zahájeno správní řízení, ve kterém bylo dne [datum] vydáno rozhodnutí, [číslo jednací], kterým nebylo nesouhlasu žalobce vyhověno. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal, přičemž Zeměměřický a katastrální inspektorát v [obec] (dále také„ ZKI“), jako odvolací orgán, rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. ZKI VR-O [číslo], změnil výrok I. a II. napadeného rozhodnutí, avšak pouze z formálně právních důvodů, aby výrok přesněji vystihoval, jakým způsobem bylo v dané věci rozhodnuto. Tento postup jako nezákonný napadl v rámci správního soudnictví, ve kterém je od [datum] u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] vedeno řízení o žalobě proti citovanému rozhodnutí ZKI. S právními názory napadených rozhodnutí žalobce nesouhlasí, byl jimi zkrácen na svých veřejných subjektivních právech, neboť nebyla respektována zásada materiální publicity veřejných seznamů. Správní orgány nepostupovaly správně, pokud byl vklad zástavního práva do katastru nemovitostí obnoven za pomoci institutu opravy chyb v katastrálním operátu, čímž bylo nepřípustně zasaženo do jeho vlastnického práva garantovaného článkem 11. Listiny základních práv a svobod. O zápisu všech věcných práv se rozhoduje ve vkladovém řízení, které je završeno rozhodnutím o povolení vkladu, proti kterému jsou vyloučeny veškeré opravné prostředky, a je možné napadnout ho jedině určovací žalobou u civilního soudu. I nesprávně povolený a provedený vklad je publikován a vyvolává účinky, které s ním spojuje občanský zákoník. K nápravě chybně povoleného a provedeného vkladu musí předcházet nové povolení vkladu nebo rozhodnutí soudu vydané na základě určovací žaloby podle § 986 občanského zákoníku, opravy nelze dosáhnout za pomoci opravy chyby podle § 36 katastrálního zákona. Odkázal především na výslovné zakotvení principu materiální publicity v ust. § 984 odst. 1 občanského zákoníku. V rámci vkladového řízení č. j. V [číslo] žalobce nabyl vlastnické právo k předmětné ideální ½ vzhledem k celku v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu s tím, že spoluvlastnické podíly nejsou zatíženy žádnými právy třetích osob. Katastr nemovitostí ve věci opravy chyby rozhodoval v době, kdy účinky ohledně zapsaných práv již nastaly. Provedení„ opravy“ fakticky spočívající v obnovení zápisu zástavního práva má podstatné soukromoprávní dopady, přičemž nelze připustit, aby bylo možné zasahovat do již provedených zápisů věcných práv opravou chyby, a to zvláště v případě, kdy na takto chybně provedený vklad již bylo navazováno dalším právním jednáním. Žalobce nabyl vlastnické právo k podílu původní podílové spoluvlastnice [jméno] [příjmení] bez jakéhokoli zatížení v dobré víře, neboť jako kupující nevěděl a při obvyklé míře opatrnosti ani vědět nemohl, že došlo k výmazu zástavního práva v důsledku chyby katastru. V době uzavření kupní smlouvy byl seznámen s příslušným výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] a [datum], z něhož se žádné omezení vlastnického práva nepodávalo a navíc byl v kupní smlouvě ze dne [datum] ubezpečen v tom smyslu, že nemovité věci jsou prosty jakýchkoliv práv třetích osob, zejména smluvních či zákonných věcných břemen. Nebylo jeho povinností jako osoby, která nahlédla do veřejného seznamu, aby prováděl jakákoli další šetření proto, aby se ujistil, zda je zde soulad mezi skutečným a evidenčním právním stavem, není třeba ověřovat, zda zápisy ve veřejném seznamu odpovídají listinám, podle kterých byly provedeny, či zda jsou tyto listiny způsobilým titulem k nabytí zapsaného práva. Opačný přístup by byl v rozporu s ust. § 980 odst. 2 občanského zákoníku, který zakládá domněnku souladu stavu zapsaného a skutečného právního stavu a kladl by nepřiměřené nároky na smluvní strany. Odkázal na § 7 občanského zákoníku, který presumuje dobrou víru. Princip materiální publicity slouží k ochraně nabyvatele. Katastrální úřad provedl opravu chyby v katastrálním operátu tak, že podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech zatížil zástavním právem smluvním ve prospěch žalované, i přes zásadu materiální publicity veřejných seznamů dle § 948 odst. 1 občanského zákoníku za situace, kdy do zápisu o věcných právech zasáhl pouhou opravu chyby bez ohledu na § 980 občanského zákoníku. Tímto postupem byl nastolen vadný stav, který žalobce poškozuje a náprava tohoto vadného stavu je možná pouze uplatněním nároků žalobce soudní cestou, neboť pouze na základě rozhodnutí soudu, že neexistuje zástavní právo smluvní zatěžující předmětné nemovitosti ve prospěch žalované, může dojít k provedení zápisu v katastru nemovitostí odpovídající skutečnému stavu. Na požadovaném určení má žalobce naléhavý právní zájem, neboť je na svých právech ohrožen zápisem předmětného zástavního práva. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalobce nebyl při nabývání ideální ½ předmětných nemovitostí v dobré víře, neboť měl a mohl mít pochybnosti ohledně právního stavu nemovitosti, zejména když v době dražby, v níž vydražil ideální ½ nemovitostí, bylo ze zápisu v katastru nemovitostí zřejmé, že zástavní právo vázne na celé nemovitosti a že vlastníci zástavy se potýkají s nemalými finančními problémy. Tyto okolnosti mohly a měly u žalobce vzbudit pochybnosti ohledně zániku zástavního práva a bylo v jeho zájmu ověřit pravý stav věci nahlédnutím do listin založených u katastrálního úřadu, popřípadě dotazem u žalované jako zástavního věřitele. Pokud tak neučinil a cítí se zkrácen na svých právech, nelze to přičítat k tíži žalované. Zástavní právo váznoucí na předmětných nemovitostech existuje po právu, vzniklo platně na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne [datum], [číslo] jejím vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu tohoto práva ke dni [datum]. Zástavní právo zajišťuje splacení úvěrové pohledávky žalované, který stále existuje, doposud nebyla splacena a není zde ani žádná jiná skutečnost, která by mohla mít za následek zánik tohoto zástavního práva. Skutečnost, že existence zástavního práva nebyla z katastru nemovitostí po jistou dobu zřejmá v důsledku chyby tohoto úřadu, nemůže být důvodem zániku zástavního práva. Tím by došlo k nepřípustnému ohrožení oprávněných zájmů žalované a obecně by vznikla právní nejistota na straně zástavních věřitelů. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti [číslo] soud zjistil, že ji dne [datum] uzavřela žalovaná jako zástavní věřitel, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako zástavci a [jméno] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] jako dlužníci (dále jen také společně„ klient“), o zřízení zástavního práva k nemovitostem, a to budově [adresa] (v části [územní celek]) na pozemku parc. č. St. [anonymizováno] (stavební parcela), pozemku parc. č. St. [anonymizováno] (stavební parcela) a pozemku parc. [číslo] (pozemková parcela), vše zapsáno v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, Katastrální pracoviště Hustopeče, pro katastrální území a [územní celek] na [list vlastnictví], kdy velikost spoluvlastnických podílů zástavc