5 C 246/2021-56 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum], ve znění dle doplnění, vůči žalované domáhal zaplacení částky 17.242,64 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.776,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.699,72 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, a úroku 29 % ročně z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 2.451 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3.726 Kč, a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2.203 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 18 měsíčních splátkách po 1.022 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum] a žalovaná celkově zaplatila částku 400 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1.699,72 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok z prodlení ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.776,67 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení [datum]. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. 4. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů. 5. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaná jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalované částku 10.000 Kč jako zápůjčku, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, úrok ve výši 2.451 Kč, částku 3.726 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, a částku 2.203 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, a to v 18 měsíčních splátkách po 1.022 Kč s tím, že poslední splátka bude činit pouze 1.006 Kč. Ke smlouvě jsou připojeny nikým nepodepsané smluvní podmínky. 6. Z tabulky umoření bylo ke dni vyhotovení výpisu [datum] zjištěno, že částka čerpaná žalovanou dne [datum] činila výši 10.000 Kč, a žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy činila částku celkem 10.000 Kč. 7. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou. 8. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum]. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] adresovaného žalované, a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci a žalovaná byla o této skutečnosti informována. 10. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky. 11. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalovaná byla zaměstnána jako dělník, přičemž její pravidelné měsíční příjmy měly tvořit částku 18.043 Kč (z toho 11.843 Kč čistý příjem žalované a 6.200 Kč čisté příjmy domácnosti), a běžné odhadované běžné měsíční výdaje částku 2.600 Kč za nespecifikovanými účely. Mezi ověřenými dokumenty byla uvedena pracovní smlouva a dvě výplatní pásky za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]. 12. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr. 13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 16. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 17. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. 18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění. 19. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb.). 20. Podle § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. 21. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.). 24. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr. 25. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. 26. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smlouvy o zápůjčce. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském ú