8 C 120/2021-123 — Okresní soud v Břeclavi

1. Napadeným rozsudkem [název soudu]„ soud prvního stupně“ zrušil usnesení [název soudu] ze dne 16. 10. 2020, č. j. [číslo jednací], a to na základě žaloby„ podané“ žalobcem [datum] (správně„ ze dne“ [datum]) ve spojení s její opravou ze [datum] (výrok I). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Soud prvního stupně uvedl, že ve věci sp. zn. [spisová značka] navrhla dne 14. 10. 2020 schválení smíru pouze žalovaná, aniž by žalobce smír uzavřel, a smír je tak podle hmotného práva neplatný. 2. Proti tomuto usnesení podala v zákonné lhůtě žalovaná odvolání, kterým napadla rozsudek v celém rozsahu a namítla, že usnesení o schválení smíru není neplatné z hlediska hmotného práva, když jedinou vadou je série procesních pochybení soudu prvního stupně. Podle usnesení o schválení smíru bylo bankami poskytnuto nemalé finanční plnění, což je způsobilé přivodit žalované značné finanční ztráty. Dostala se do prodlení s plněním některých svých závazků. Usnesení sice bylo vydáno, aniž si soud ověřil existenci dohody či vůli žalobce, pouze na základě návrhu žalované, bez přítomnosti účastníků, ale návrh a usnesení se shodují s dohodou účastníků učiněnou při jednání jejich zástupců a s jejich vůlí tímto způsobem spor ukončit a s následnou dohodou, kterou uzavřeli po vydání usnesení o schválení smíru, která není v rozporu s hmotným právem ani dobrými mravy. Návrh na smír tak byl podán v souladu s vůlí žalobce a podle návrhu a pokynu jeho zástupkyně ještě před podpisem vlastní dohody a obsahoval výslovné upozornění, že bude následován vyjádřením žalobce a zasláním podepsané dohody. Žalovaná se ocitla v postavení, kdy již nebude schopna nabídnout žalobci požadované vyšší vypořádání, a nastane neřešitelná situace s hypotečními bankami. Žalobce do podání žaloby na zrušení usnesení platnost dohody účastníků nezpochybnil. Soud tak dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. S tvrzenými důvody hmotněprávní neplatnosti se soud v odůvodnění rozhodnutí nezabývá a není zřejmé, zda dle názoru soudu je z hmotněprávního hlediska neplatná i dohoda účastníků ze [datum]. 3. Žalobce v písemném vyjádření k podanému odvolání uvedl, že k procesnímu pochybení soudu došlo z důvodu předčasného jednání žalované, která požádala o vydání usnesení o smíru v době, kdy konečné znění nebylo stranami ujednáno, a žalovaný se k návrhu nepřipojil. Dohoda účastníky odsouhlasená byla jen částečná. Smír tak byl vydán bez vůle žalobce a ihned po vydání soudního smíru sdělil žalované, že s jeho vydáním nesouhlasí a bude žádat jeho zrušení. K jeho tíži proto nemůže jít, že si následně sjednala žalovaná podmínky v úvěrové smlouvě, které nebyla schopna od začátku plnit. [ulice] dohoda byla jen částečná, zjevně nebyla konečná. Chyběly v ní záruky a následně uzavřená dohoda ze„ [datum]“ je snahou žalobce narovnat tento pokřivený právní stav. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen„ o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), je odůvodněno odvolacími důvody podřaditelnými pod ust. § 205 odst. 2 písm. b) a g) o. s. ř., a po provedení dokazování obsahem spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a e-mailovou komunikací zástupkyň účastníků z [datum] a 14. 10. až [datum], tedy z doby bezprostředně předcházející vydání usnesení o schválení smíru ([datum]), dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 5. Podle § 99 odst. 1 věty první o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle § 99 odst. 3 o. s. ř. schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru. 6. Při rozhodování o tom, zda smír schválí či nikoli, je důraz položen na předpoklad svobodně formulované a vyjádřené vůle účastníků řízení, sledujících zájem konkrétní právní vztah upravit autonomně (typicky např. narovnáním), mimo vlastní rozhodovací vliv soudu. O podmínku rozporu s hmotným právem jde proto tehdy, je-li smír v rozporu s obecnými požadavky kladenými zákonem na náležitosti právních úkonů nebo pomíjí-li náležitosti úkonu, stanovené pro vznik, změnu nebo zánik právního vztahu, případně je jinak v rozporu s kogentními ustanoveními hmotného práva nebo tato ustanovení obchází, resp. je v rozporu s dobrými mravy (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu z 28. 2. 2003, sp. zn. 20 Cdo 307/2002 či rozsudek Nejvyššího soudu z 20. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4499/2016, dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu [webová adresa], stejně jako další uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu). 7. Usnesení o schválení smíru (nikoli smír sám) zruší soud jen tehdy, je-li smír neplatný podle předpisu hmotného práva (§ 99 odst. 3 o. s. ř.). Předpokladem je, že jde o smír neplatný v době, kdy ho soud schvaloval. O podmínku„ rozporu s hmotným právem“ jde tehdy, je-li smír v rozporu s obecnými požadavky kladenými zákonem na náležitosti právních úkonů (nyní jednání) nebo pomíjí-li náležitosti úkonů (nyní právních jednání), stanovené pro vznik, změnu nebo zánik právního vztahu, případně je jinak v rozporu s kogentními ustanoveními hmotného práva nebo tato ustanovení obchází, resp. je v rozporu s dobrými mravy (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2319/2019). 8. V rozporu s právními předpisy bude i dohoda, která nesplňuje zákonem stanovené náležitosti právního jednání. Všichni účastníci uzavírající smír musí jednat ze své svobodné vůle a vážně a zásadní důraz musí být při schvalování smíru kladen i na určitost a srozumitelnost dohody účastníků. Tento aspekt je významný především vzhledem k procesním důsledkům schváleného smíru, jenž doručením účastníkům nabude právní moci a po uplynutí lhůty k plnění se stane vykonatelným. Schválený smír má totiž podle § 99 odst. 3 věty první o. s. ř. účinky pravomocného rozsudku. V případě nesrozumitelnosti či neurčitosti by byl přitom takto schválený smír nevykonatelný. 9. Podle stanoviska Nejvyššího soudu Cpj [číslo] z [datum] (uveřejněné ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, svazek 2-3, ročník 1983, str. 173, pod č. Rc 21/1983) je třeba rozlišovat mezi smírem samotným a usnesením soudu, jímž smír schvaluje. Smír je uzavřen, jakmile se účastníci řízení (zahájeného podle části třetí občanského soudního řádu) shodnou na jeho obsahu. 10. Pokud žádné ujednání soudního smíru není v rozporu s kogentními ustanoveními právních předpisů, tedy i zákona o soudních poplatcích a § 148 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení státu, je možné schválit soudní smír pouze v celém rozsahu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 12. 12. 2019, sp. zn. 22 Cdo 3330/2018). 11. Podle § 545 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. 12. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 13. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. 14. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 15. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. 16. Z obsahu spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], vedeném o vypořádání společného jmění manželů zaniklého rozvodem, jen nabyl právní moci [datum], je zřejmé, že dne [datum] došlo soudu podání v tamním řízení žalobkyně [celé jméno žalované], jímž soudu sdělila, že po dlouhých jednáních účastníci dospěli k dohodě a oba shodně„ (žalovaný samostatným přípisem)“ navrhují, aby soud vydal usnesení, kterým schválí smír účastníků v podání uvedeného znění. Podle jí navrženého smíru měly být přikázány do jejího výlučného vlastnictví označené nemovité věci a zůstatky na účtech označených čísel u [právnická osoba] a mBank na její jméno, zůstatky a odbytné na čísly označených účtech u [právnická osoba], a [právnická osoba], a povinnost uhradit zůstatek úvěru ze smlouvy o hypotečním úvěru označeného čísla a data u [právnická osoba], jenž k [datum] činil 3 539 089,58 Kč, a do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalobce] zůstatky na účtech označených čísel u [právnická osoba] a [právnická osoba] na jméno [celé jméno žalobce], zůstatek na účtu s neznámým čís