16 C 273/2022-31 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně z částky od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedl, že s žalovaným uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu na dobu určitou, a to na byt [číslo] nacházející se v 1. podlaží domu [adresa], na adrese [ulice a číslo] v [obec], jenž stojí na pozemku parc. [číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] na [anonymizováno]. Žalovaný se v nájemní smlouvě zavázal platit žalobci nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši dle výpočtového listu. V souladu s výpočtovým listem platným od [datum] činilo nájemné částku [částka] měsíčně a zálohy na služby celkem částku [částka] měsíčně (odpad [částka], STA [částka], vodné [částka], osvětlení [částka]). V souladu s vyúčtováním služeb za období od [datum] do [datum] vznikl žalovanému nedoplatek za služby ve výši [částka], k jehož úhradě byl žalovaný žalobcem vyzván, avšak ničeho neuhradil. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne [datum] (odeslána dne [datum]) vyzván, aby nejpozději do 7 dnů dlužnou částku uhradil, přičemž na tuto výzvu žalovaný nereagoval a neuhradil ničeho. Úrok z prodlení žalobce požaduje z žalované částky od marného uplynutí lhůty v předžalobní výzvě, tedy od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a důkazů předložených a navržených žalobcem. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem předmětné budovy [adresa] - bytový dům stojící na pozemku [parcelní číslo], na ulici [ulice]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem, že jejím předmětem byl nájem bytu [číslo] v domě [adresa] na adrese [adresa]. Z výpočtového listu platného od [datum] soud zjistil, že žalovanému jako nájemci byla předepsána na zálohách částka [částka] měsíčně a na poplatcích [částka] měsíčně. Spolu s nájemným tedy měsíční částka, kterou byl žalovaný povinen žalobci platit, činila [částka] měsíčně. Z vyúčtování vystaveného žalobcem za období od [datum] do [datum] týkajícího se žalovaného a předmětného bytu soud zjistil, že rozdíl mezi skutečnými náklady na předmětný byt v uvedeném období, které činily [částka], a platbami, které žalovaný žalobci uhradil a které činily [částka], činí [částka]. Žalobce prostřednictvím svého zástupce žalovaného dne [datum] vyzval k úhradě uvedeného nedoplatku dopisem ze dne [datum], v němž poskytl žalovanému sedmidenní lhůtu k zaplacení uvedeného nedoplatku (zjištěno z uvedené výzvy a z podací stvrzenky). 4. Předmětem tohoto řízení je nárok vlastníka a pronajímatele bytu vůči nájemci na zaplacení nedoplatku na úhradách za služby poskytované v souvislosti s užíváním pronajatého bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené podle ustanovení § 2201 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), a speciálně podle ustanovení § 2235 a následujících OZ, která upravují nájem bytu. Podle § 2247 odst. 1 OZ si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 2 pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle odst. 4 si strany ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. Podle § 2251 OZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně. Podle § 2252 odst. 1 OZ, požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Podle odst. 2 nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. 5. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (ustanovení § 1968 věta první OZ). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (ustanovení § 1970 OZ). Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 6. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům: 7. Ve věci bylo prokázáno, že žalobce, jakožto vlastník a pronajímatel předmětného bytu, uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu, kterou tento byt žalovanému přenechal k úplatnému užívání na dobu určitou od [datum] do [datum], že žalobce ke dni [datum] provedl vyúčtování nákladů na služby poskytované v souvislosti s uvedeným bytem v období od [datum] do [datum] a záloh zaplacených žalovaným za uvedené období, zjistil nedoplatek ze strany žalovaného ve výši [částka] a tento žalovanému předepsal k úhradě a dne [datum] zaslal žalovanému výzvu k úhradě tohoto nedoplatku. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný cokoliv na uvedený nedoplatek zaplatil, soud považuje žalobu za důvodnou, proto jí v celém rozsahu vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení, na který má žalobce nárok podle § 1970 OZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ten z účastníků, který byl ve věci plně úspěšný. Plně úspěšným byl žalobce, proto má právo vůči žalovanému na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a v nákladech na právní zastoupení advokátem ve výši [částka], z čehož odměna advokáta činí [částka] za 2 úkony právní služby po [částka] (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní výzva žaloby) dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a [částka] za 1 úkon právní služby (předžalobní výzva) dle §11 odst. 2 a § 7 bod 5 advokátního tarifu, paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí [částka] za uvedené 3 úkony právní služby po [částka] podle §13 odst.3 advokátního tarifu a náhrada 21% DPH z odměn a náhrad advokáta, tj. 21 % z částky [částka], činí [částka].