5 C 163/2023-53 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 2. 2. 2023, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 19.327 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.418,10 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5.299,28 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.761,90 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úrokem 29 % ročně z částky 10.761,90 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. 2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 3. 4. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 12.283 Kč, jenž představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.504 Kč, se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5.652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč, a to zároveň s poskytnutou jistinou v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 5. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25. 6. 2020. Žalovaný celkově zaplatil částku 6.956 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 s účinností k tomuto dni žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 15. 11. 2022. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 4. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů. 5. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 3. 4. 2019 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako úvěrující, a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému peněžitou zápůjčku 14.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem ve výši 12.283 Kč, tvořeným úrokem ve výši 2.504 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5.652 Kč a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč, a to v 60 týdenních splátkách, po předposlední splátku ve výši 439 Kč, poslední splátka ve výši 382 Kč. Částka zápůjčky ve výši 14.000 Kč byla při uzavření této smlouvy vyplacena žalovanému v hotovosti. 6. Ze smlouvy o zápůjčce shora, žalobního návrhu a tabulky umoření ze dne 31. 1. 2022 bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila 14.000 Kč (a byla žalovanému vyplacena v hotovosti) a žalovaným uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku 6.956 Kč. 7. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne 16. 5. 2005 a že jejím předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 30. 1. 2022, adresovaného žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci, žalovaný byl o této skutečnosti informován, a že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 11. 2022, adresované žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne 15. 11. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou. 10. V odpovědi na výzvu soudu, zda a jakým způsobem byla ověřena úvěryschopnost žalovaného, žalobce soudu podáním ze dne 21. 8. 2023 sdělil, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako poskytovatel zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 3. 4. 2019 a byly ověřeny z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu. Žalobce ani jeho právní předchůdce nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného, uchazeči o zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako stavební dělník, jeho měsíční příjem činí 22.350 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Současně si právní předchůdce žalobce z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. 11. Ze zákaznické karty na jméno žalovaného ze dne 3. 4. 2019 soud mimo jiné zjistil, že žalovaný byl zaměstnán jako stavební dělník u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova], [PSČ] [obec], [IČO], přičemž jeho pravidelný čistý měsíční příjem měl tvořit částku 22.350 Kč, při počtu zdrojů příjmu 1, ostatní příjmy žalovaného a další čisté příjmy domácnosti činily 0 Kč. Běžné měsíční výdaje žalovaného jsou uvedeny jako externí splátky zápůjček dle žadatele ve výši 0 Kč, interní splátky [anonymizováno] ve výši 0 Kč a odhadované měsíční výdaje žalovaného ve výši 7.000 Kč. Mezi ověřenými dokumenty bylo uvedeno potvrzení o příjmu a pracovní smlouva. Dále zde bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, počet vyživovaných osob činí 0, není majitelem automobilu a druh bydlení – žije s rodiči. 12. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy. 13. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr. 14. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 17. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 18. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. 19. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění. 20. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 21. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a