5 C 229/2021-81 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne [datum], doplněnou na výzvu soudu podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 119.929,49 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 107.931,76 Kč, a dlužných poplatků (ve výši 2.086 Kč) a smluvní pokuty (ve výši 9.911,73 Kč) celkem ve výši 11.997,73 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 10 % (z aktuálně dlužné splátky jistiny úvěru po splatnosti za období od [datum] do [datum]) ke dni [datum] ve výši 19,33 Kč, kapitalizovaným úrokem z úvěru 10,4 % (z aktuální dlužné jistiny za období od [datum] do [datum]) ve výši 3.950,31 Kč, zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 119.929,49 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem 10,4 % ročně z částky 107.931,76 Kč od [datum] do zaplacení, a náhrady nákladů řízení v celkové výši 27.304 Kč. 2. K uplatněnému nároku žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní úvěr ve výši 143.400 Kč, kdy peněžní prostředky z poskytnutého úvěru byly připsány na účet žalovaného dne [datum], s úročením poskytnutých peněžních prostředků neměnnou úrokovou sazbou ve výši 10,40 % p. a. Žalovaný se zavázal tuto půjčku splácet formou inkasa z účtu žalovaného ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.927 Kč (zahrnujících splátky jistiny a úroku), resp. 2.199 Kč (tj. včetně poplatku za pojištění schopnosti splácet ve výši 272 Kč měsíčně), přičemž první splátka byla splatná dne [datum] a každá další splátka pak vždy k 11. dni v měsíci. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, i přes písemné výzvy tento stav nenapravil, právní předchůdce žalobce tedy poskytnutý úvěr zesplatnil ke dni [datum] s tím, že současně uplatnil své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. O tomto byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum], ve kterém byl rovněž vyzván k zaplacení zůstatku úvěru a upozorněn na možnost vymáhání dané pohledávky. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ke dni [datum] ze strany [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci a toto postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 123.899,13 Kč. Ode dne postoupení pohledávky do podání žaloby nebylo žalovaným na pohledávku uhrazeno ničeho, žalovaný uhradil na předmětnou pohledávku celkem 94. 557 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 4. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů. 5. Z předložené smlouvy o půjčce na konsolidaci [číslo] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako banka a žalovaný jako klient. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku 143.400 Kč jako půjčku, přičemž žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 230.650,63 Kč, zahrnující půjčenou částku a sjednaný úrok 10,40 %, a to ve 120 měsíčních splátkách po 1.927 Kč, resp. 2.199 Kč (zahrnujících měsíční splátku půjčky shora a poplatek za pojištění ve výši 272 Kč). Smluvní strany se v této smlouvě současně dohodly, že účelová část půjčky v celkové výši 138.000 Kč bude použita na předčasné splacení existujících závazků žalovaného u [právnická osoba], a to dvou spotřebitelských půjček ve výši 73.000 Kč a 65.000 Kč. Zbylé peněžní prostředky z půjčky ve výši 5.400 Kč jsou pak poskytnuty neúčelově a jsou žalovanému volně k dispozici. 6. Z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba], uvedeného ve smlouvě o půjčce, soud zjistil, že na tento účet byly dne [datum] připsány platby ve výši 70.400 Kč a 73.000 Kč, obě označené jako půjčka. 7. Z přehledu provedených splátek a způsobu jejich započtení soud zjistil, že žalovaný na předmětnou půjčku uhradil ve splátkách celkem částku ve výši 94.557 Kč. 8. Z poslední výzvy k plnění ze dne [datum] a z podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužných splátek s příslušenstvím a vyrozuměl ho o možnosti zesplatnění celé půjčky. 9. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému zesplatnění půjčky a vyzval žalovaného k zaplacení zesplatněné půjčky ve lhůtě deseti dnů od data vyhotovení této výzvy. 10. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum]. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek, z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužných částek ze dne [datum], adresovaného žalovanému, a z podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena žalobci a žalovaný byl o této skutečnosti informován. 12. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalovaných pohledávek a upozornil ho na možnost jejich soudního vymáhání v případě jejich neuhrazení. 13. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, vyhotoveného právním předchůdcem žalobce ke dni [datum], soud zjistil, že toto bylo provedeno na základě informací, sdělených žalovaným, spolu s informacemi zjištěnými z interních a externích datových zdrojů. Byla provedena lustra v insolvenčním rejstříku, v databázi neplatných dokladů MV ČR, interního Black listu (vše s negativním výsledkem), externích úvěrových registrů (SOLUS – nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti, BRKI/NRKI – jen pozitivní úvěrová historie. Byla prošetřena výše příjmu žalovaného, jak z údajů sdělených žalovaným (18.500 Kč měsíčně), tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření (dle příjmů připisovaných na účet žalovaného – vyhodnoceno na příjem 18.022 Kč měsíčně). Byly zohledněny měsíční výdaje žalovaného v celkové výši 12.500 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 4.500 Kč, výdaje na bydlení ve výši 3.365 Kč (bez dalšího upřesnění, resp. konkretizace), výdaje na živobytí 4.635 Kč (rovněž bez dalšího upřesnění, resp. konkretizace), ostatní výdaje 0 Kč. Po jejich odpočtu od částky 18.022 Kč byla k takto stanovenému zůstatku připočtena částka 2.359 Kč představující splátky konsolidovaných úvěrů. Na splátky nově poskytované půjčky a nepředvídané výdaje tak dle tohoto výpočtu žalovanému měsíčně zůstává částka 7.881 Kč. Z výpisu z účtu vedeného na jméno žalovaného u právního předchůdce žalobce za měsíc květen [rok] soud zjistil, že v tomto měsíci byla na tento účet připsána příchozí platba od [právnická osoba] ve výši 23.362 Kč, z účtu byly odepsány tři odchozí platby označené jako půjčky v celkové výši 4.101 Kč (464 Kč, 1.284 Kč a 2.353 Kč), dále bylo provedeno pět odchozích plateb v rámci ČR (bez uvedení účelu) v celkové výši 6.647 Kč a šest výběrů z bankomatu v celkové výši 20.500 Kč. Celkové příjmy za tento měsíc činily 23.362,24 Kč a celkové výdaje 31.251,04 Kč. Celkové rizikové vyhodnocení žalovaného jako klienta bylo právním předchůdcem žalobce stanoveno na úroveň třídy A, které odpovídá pravděpodobnost splacení úvěru 98,82 %. 14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o půjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 145/2009 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen z. s. ú.) jako spotřebitelský úvěr. 15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 16. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 18. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 19. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. 20. Podle § 1880 odst. 1