5 C 266/2022-57 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 22. 7. 2022, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 15.000 Kč spolu s příslušenstvím, představovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.800 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4.525,20 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a úrokem 25,14 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 4. 2. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, a to zároveň s poskytnutou jistinou v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje 11. 2. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 3. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 31. 1. 2020. Žalovaný celkově zaplatil částku 3.000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 s účinností k témuž dni žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 4. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů. 5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] datované dnem 4. 2. 2019 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], jako úvěrující, a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalovanému částku 10.000 Kč jako peněžitou zápůjčku, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 2.000 Kč, částku 2.000 Kč jako administrativní poplatek a částku 4.000 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila 10.000 Kč a žalovaným uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku 3.000 Kč. 7. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne 16. 5. 2005 a že jejím předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužných částek ze dne 3. 2. 2022, adresovaného žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne 4. 2. 2022 soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru byla postoupena žalobci, žalovaný byl o této skutečnosti informován, a že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2022, adresované žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne 19. 4. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou. 10. V odpovědi na výzvu soudu, zda a jakým způsobem byla ověřena úvěryschopnost žalovaného, žalobce soudu podáním ze dne 21. 8. 2023, soudu doručeným dne 22. 8. 2023, sdělil, že žalobcův právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, jak jsou uvedeny v kartě zákazníka. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a také na informace o jeho měsíčních příjmech a výdajích, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům uvedeným v kartě zákazníka. Žalovaný uvedl, že má příjem z invalidního důchodu, jeho čistý měsíční příjem činí 9.004 Kč, tento byl ověřen na základě složenek. Jeho celkové běžné měsíční výdaje byly ve výši 6.000 Kč, z toho výdaje na bydlení ve výši 2.000 Kč a osobní výdaje ve výši 4.000 Kč, obojí ověřeno na základě sdělení žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti. Současně si právní předchůdce žalobce z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Tyto údaje byly poté prostřednictvím obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat, vyhodnoceny ohledně schopnosti žalovaného splácet požadovanou částku, a právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že žalovaný má dostatečný příjem k úhradě týdenní splátky ve výši 300 Kč, a že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. 11. Ze zákaznické karty ze dne 4. 2. 2019 soud mimo jiné zjistil, že žalovaný byl svobodný, druh bydlení spolubydlící, stav domácnosti jiný rodinný příslušník, neměl žádné nezaopatřené dítě nebo jinou nezaopatřenou osobu, od ledna 2000 byl v invalidním důchodu, jeho jediný měsíční příjem měl činit částku 9.004 Kč coby invalidní důchod od ČSSZ (s tím, že tento údaj nebyl ověřován), neměl žádnou zápůjčku nebo úvěr u nebo mimo [příjmení] [jméno], jeho měsíční výdaje činily celkem 6.000 Kč, z toho 2.000 Kč výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) a 4.000 Kč osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení), jeho použitelný příjem tak činil 3.004 Kč. Jako ověřené dokumenty byly uvedeny složenky – příjmy (bez uvedení počtu a období). Proti žadateli byla vedena jedna exekuce. 12. Z předložených tří ústřižků pro příjemce – výplatní doklad důchodů na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovanému byla jako invalidní důchod za výplatní období leden 2019 vyplacena částka 9.004 Kč, a dále z téhož důvodu za neuvedená, resp. nečitelná období dvakrát částka ve výši 8.212 Kč. 13. Z předloženého platebního dokladu SIPO za měsíc listopad 2018 na jméno [jméno] [příjmení], [obec], soud zjistil, že celková částka k úhradě činila 4.430 Kč, a sestávala z plateb za elektřinu, plyn a poplatky za ČT a ČRo. 14. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy. 15. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr. 16. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 17. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 20. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. 21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění. 22. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 23. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy