5 C 29/2022-70 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 15. 10. 2021, doplněnou podáním ze dne 17. 8. 2022, soudu doručeným téhož dne, podáním ze dne 8. 12. 2022, soudu doručeným téhož dne, a podáním ze dne 28. 2. 2023, soudu doručeným téhož dne, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 55.916,53 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím z kapitalizovaného úroku ve výši 8.154,29 Kč, úroku 8,25 % ročně z částky 54.949,85 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.015,70 Kč od 30. 7. 2021 do 15. 10. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 55.916,53 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení. 2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo dne 14. 10. 2017 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které se žalobce zavázel poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce ve výši 55.000 Kč. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 81.317 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4,00 % z aktuální dlužné částky, splatné vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, žalobci na splátkách uhradil celkem pouze částku ve výši 35.759,59 Kč. Žalobce proto úvěr ke dni 15. 7. 2021 zesplatnil a dopisem z téhož dne vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou mu právním zástupcem žalobce. Žalovaný na tyto výzvy nereagoval a po zesplatnění úvěru žalobci neuhradil ničeho. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 4. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalobce s tímto postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů. 5. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] datované dnem 14. 10. 2017, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 22.000 Kč, s výší prvního čerpání 20.827 Kč, s roční úrokovou sazbou 26,28 %, s výší měsíční splátky 4 % z dlužné částky, splatné vždy k 20. dni v měsíci. Z dodatku k úvěrové smlouvě shora ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že se jím mění výše úvěrového rámce na částku 40.000 Kč. Dále z dodatku k úvěrové smlouvě shora ze dne 3. 2. 2021 soud zjistil, že se jím mění výše úvěrového rámce na částku 55.000 Kč. 6. Z žalobního návrhu, z výpisu čerpání, splátek a úhrad na jméno žalovaného a číslo smlouvy shora, ze sdělení [právnická osoba] ze dne 24. 8. 2022 a ze sdělení žalobce ze dne 8. 12. 2022 soud zjistil, že na účet žalovaného u [právnická osoba] byly bezhotovostně převedeny, resp. připsány jako platby od žalobce dne 22. 12. 2020 částka ve výši 10.000 Kč, dne 28. 1. 2021 částka ve výši 18.000 Kč, dne 4. 2. 2021 částka ve výši 16.000 Kč a dne 15. 3. 2021 částka ve výši 4.500 Kč, a dále že žalobcem byly provedeny za žalovaného platby za nákup zboží na splátky dne 10. 12. 2020 ve výši 11.990 Kč a za nákup zboží dne 14. 10.2017 ve výši 20.827 Kč. 7. Z žalobního návrhu, ze sdělení žalobce ze dne 17. 8. 2022 a z výpisu čerpání, splátek a úhrad k úvěrové smlouvě shora soud zjistil, že na splátkách žalovaný uhradil žalobci celkem částku ve výši 35.759,59 Kč. 8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 15. 7. 2021, adresované žalovanému, a z poštovního podacího archu ze dne 16. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy, a že tato výzva byla dne 16. 7. 2021 žalovanému odeslána. 9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 5. 8. 2021, adresované žalovanému, a z poštovního podacího archu ze dne 5. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou. 10. V odpovědi na výzvu soudu, jakým způsobem a za použití jakých dokumentů si ověřil úvěryschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru shora, žalobce soudu svým podáním ze dne 17. 8. 2022 mimo jiné sdělil, že žalobce prověřuje bonitu spotřebitele zjišťováním jeho kreditního skóre (credit scoringu). Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka, a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Tento model je postaven na logistické regresi, kde se jednotlivé dichotomické proměnné opírají o další. V rámci ověřování schopnosti klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje je zohledňováno rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobce kontrolou klienta v externích registrech. Využívány jsou úvěrové registry SOLUS a NRKI, z nichž jsou zjišťovány např. informace jako existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Žalobce provedl lustraci žalovaného v registrech NRKI (s výsledkem klient nalezen – pozitivní vyhodnocení), SOLUS (s výsledkem nenalezen žádný závazek po splatnosti). O řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru dle žalobce svědčí i skutečnost, že žalovaný žalobci hradil na smlouvu do zesplatnění úvěru po dobu více než tří let (od 11/2017 do 3/ 2021), a byl tak nepochybně schopen úvěr splácet. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Žalobce dále ve svém vyjádření uvedl, že má za to, že popsaný statistický model je mnohem spolehlivějším způsobem posouzení úvěruschopnosti, než je posouzení na základě vyžádaných dokladů. Pokud jde o prokázání příjmové stránky spotřebitele, praxe spočívající v doložení potvrzení zaměstnavatele se ukázala být nedostatečnou, a to jednak z důvodu možného pozměňování či padělání potvrzení, jednak z důvodu jeho zastarávání, když skutečnost, že klient v uplynulých několika měsících dosáhl určitého příjmu neznamená, že tohoto příjmu bude dosahovat po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Naopak statistický model umožňuje identifikovat pravděpodobnou výši příjmu, kterého je spotřebitel schopen dlouhodobě dosahovat. Pouhá skutečnost, že má klient v době poskytnutí úvěru určité příjmy a výdaje, ho nedeterminuje k tomu, zda bude schopen po dobu trvání úvěrového vztahu úvěr splácet. Takovou informaci dá věřiteli pouze statistický model, který zohledňuje mimo jiné právě i statistická data, jakož i empirickou a odbornou zkušenost věřitele. Co se týká výdajové stránky, běžný spotřebitel si řady svých výdajů často není vědom a neuvědomí si je ani při cíleném dotazování. Dokladování výdajů je tak ještě větším problémem než dokladování příjmů, když běžní spotřebitelé si často žádné doklady o svých výdajích neukládají. Řadu výdajů lze též při převzetí úvěrového zatížení omezit, když tyto výdaje mají zbytný charakter. Jiným způsobem, než je cílený dotaz na spotřebitele, též nelze spolehlivě zjistit, kolik má na svou osobu vedených účtů, a zda všechny výběry z těchto účtů jsou výdaji v pravém slova smyslu. Je sice možné se na tyto případy spotřebitelů dotázat, avšak půjde o zcela neověřená tvrzení. Vzhledem k uvedenému se žalobci rovněž jeví spolehlivější a efektivnější metoda hodnocení výdajů na základě statistického modelu. 11. Ze smlouvy o úvěru [číslo] shora soud zjistil, že je zde uveden rodinný stav žalovaného svobodný, druh bydlení podnájem, jako zdroj jeho příjmu zaměstnanec, název zaměstnavatele [příjmení] [příjmení], [obec a číslo], zaměstnán od 3/2016, čistý měsíční příjem 14.200 Kč, příjem ostatních členů domácnosti neuveden, počet vyživovaných dětí 0. 12. Z úvěrové zprávy (výpis z NRKI) na jméno žalovaného soud zjistil, že tento zde nemá uveden žádný (splátkový, nesplátkový, kreditní karty, služby) kontrakt. 13. Žalobce dále soudu předložil úvěrovou kartu na jméno žalovaného a číslo smlouvy shora, z níž soud zjistil, že revolvingový úvěr s výší rámce 22.000 Kč byl schválen 14. 10. 2017, žalovaný jako klient je zde specifikovaný stavem – svobodný, druhem bydlení – podnájem, počtem dětí 0, jako finanční údaje jsou uvedeny zdroj příjmu klienta – zaměstnanec, výše příjmu – 14.200 Kč, příjem ostatních členů domácnosti – 0 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti – 1.000 Kč. Dále z karty vyplývá,